Labská kotlina II v Hradci Králové. Československá sídliště budovaná během tzv. humanistické fáze vynikala urbanistickými kvalitami

17. květen 2022

Mozaika

Roku 1969 byl dokončen projekt jednoho z nejlepších východočeských panelových sídlišť, který svému tvůrci, respektive šéfprojektantovi architektu Břetislavu Petránkovi (1918–1981) vynesl na přehlídce architektonických prací za období 1972–1973 jednu ze státních cen.

Dvanáctipodlažní panelový dům sídliště Labská kotlina II

Sídliště Labská kotlina II. Detail dvanáctipodlažního domu systému T 06 B (HK)

Sídliště Labská kotlina II. Detail podnože dvanáctipodlažního domu systému T 06 B (HK)

Sídliště Labská kotlina II. Dvanáctipodlažní panelové domy systému T 06 B (HK)

Sídliště Labská kotlina II. Jihozápadní průčelí dvanáctipodlažního domu systému T 06 B (HK)

Sídliště Labská kotlina II. Zateplování dvanáctipodlažního domu systému T 06 B (HK)

Sídliště Labská kotlina II. Mezonetový dvanáctipodlažní dům systému T 06 B (HK)

15 fotografií

Myšlenka zastavět tehdy okrajovou část města se zrodila už během práce na směrném územním plánu ve druhé polovině 50. let. Ve studii, která počítala s 1360 byty, převládalo „zastavění spíše nízké, jen na předmostí bylo lokální centrum s desetipodlažní dominantou a na nábřeží několik osmipodlažních obytných domů“ (Břetislav Petránek). Podle směrného územního plánu mělo být sídliště postaveno v letech 1966–1967, avšak „kvůli zpožďujícím se základním inženýrským sítím“ (Břetislav Petránek) se realizace dočkalo až v následující dekádě.

Sídliště Labská kotlina II. Jeden ze dvou pavlačových deskových domů systému T 06 B (HK)|foto:Jakub Potůček, Český rozhlas

„Obytný soubor pro 7.200 lidí byl vyřešen jako dva spojené obytné okrsky, doprovázené kompletním vybavením. Bytové domy vytvářejí hlavní hmotovou strukturu převážně po obvodu sídliště, kdežto vybavení se vkliňuje do proluk přilehlé rodinné zástavby a s ní se celkem příznivě spojuje anebo se soustřeďuje do okrskových center“, představil Petránek svou koncepci obytného celku zkompletovaného z dílců krajského systému T 06 B. Díky značné míře decentralizace a velkým rozestupům mezi jednotlivými bodovými a deskovými obytnými domy, které si tak nestíní, získalo sídliště výrazné prostorové kvality, umocněné rozmanitostí jednotlivých objektů.

Vedle přízemních či jednopatrových objektů občanské vybavenosti Petránkův tým na sídlišti dokončeném v roce 1977 použil vedle běžných schodišťových i domy mezonetové a pavlačové. Z architektonického hlediska patří mezi nejzajímavější domy, balancující na pomezí minimalistické a brutalistní estetiky, skupina šesti dvanáctipodlažních a dva pavlačové domy, disponující dohromady šesti sty různě velkými byty.

autor: Jakub Potůček