Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru

7. březen 2021

Tragikomický příběh druhořadého dramatika, který kvůli zamaskování své špionážní činnosti pro Spojence za války sugestivně káže v německém rozhlase o nádherách Třetí říše. Premiérovou Četbu s hvězdičkou z Vonnegutova jedinečného románu poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání. Účinkuje Michal Bumbálek. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé. 

Rozhlasová úprava: Ludvík Němec
Účinkuje: Michal Bumbálek
Překlad: Miroslav Jindra
Režie: Lukáš Kopecký
Premiéra: 21. 2. 2021
Natočeno: v brněnském studiu Českého rozhlasu
Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.

Matka noc je jediný román Kurta Vonneguta, který nespadá do žánru sci-fi, ale je takzvaně realistický. Pokud ovšem přistoupíme na to, že i grotesky jsou realistické. A tato groteska je černá jako ta nejčernější noc; odsud i název. I když začátek knihy by mohl evokovat třeba paměti Adolfa Eichmanna:

„Moje jméno je Howard W. Campbell, jr. Narodil jsem se jako Američan, mám pověst nacisty a sám se pokládám za osobu bez národnosti. Tuto knihu píšu v roce 1961. Sedím v pěkném novém vězení ve starém Jeruzalémě. A čekám na to, až mě Republika Izrael za mé válečné zločiny postaví před spravedlivý soud.“

Čtěte také

Matka noc o osm let předchází mnohem slavnějším Jatkám číslo 5, v nichž se rovněž zrcadlí autorova válečná zkušenost. Bylo by zajímavé vědět, jakým autorským vývojem by Vonnegut možná prošel, kdyby se prosadil už touto knihou: byl by ve skriptech vedle Josepha Hellera a Johna Irvinga? Ta kniha je totiž nejen ojedinělá, ale hlavně jedinečná – a na okraj zájmu ji paradoxně odsunul sám Vonnegut, přesněji mimořádné úspěchy jeho děl žánru sci-fi.

Jak je u autora typické, kniha nás často hořce rozesměje, často zamrazí, a často také – a to už je u Vonneguta vzácnější – i dojme. Zvláště pak v milostných pasážích, které věru že nemíří k happy endu.

Utajené dobro, zjevné zlo

Vonnegut naznačuje hlavní námět knihy i v posměšném věnování: „Tato kniha je připsána Howardu W. Campbellovi, jr., člověku, který sloužil zlu příliš zjevně a dobru příliš utajeně – v zločinném duchu své doby.“ A už mnohem varovněji v předmluvě dodává: „Kdybych se byl narodil v Německu, předpokládám, že bych asi v té době taky byl nacista a likvidoval Židy a Cikány a Poláky, nechával jejich boty trčet ze závějí a zahříval se svým tajně ctnostným nitrem. Tak už to na světě chodí.“ Tato slova jsou o to mrazivější, že je napsal aktivní bojovník proti nacismu, autor vyznamenávaný nejen za literární kvality svých knih, ale i za jejich nezpochybnitelný humanismus.

Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.