Kulturu nenutit, dovést lidi ke spoluvytváření. V prázdných domech v Praze vznikl Prostor 39 a Barák

20. září 2018

Prvním impulzem pro začátek vlastního sociálně citlivého podnikání byl pro něj squating. Nedávno si Radek Wollmann se svými kolegy pronajal nevyužívanou budovu v pražské Řehořově ulici a vznikl Prostor 39. Na pražské Florenci se zase rekonstruuje budova, kde našel zázemí nový projekt Divokých matek. Barák je prý otevřený nápadům.

„My jsme v tomto domě byli náhodou před pěti lety. Byl tady takový jednodenní squaterský festival. Po vyklizení Milady se squaterské hnutí rozhodlo nesnažit se obsadit dům, kde by to skončilo nezdarem, ale dělaly se jednodenní festivaly, které měly upozornit na problematiku prázdných domů,“ říká produkční a jeden ze spoluzakladatelů Prostoru 39 Radek Wollmann.

Zuzana Krumphanslová, jedna z „Divokých matek“, letos v červnu

Žižkovská Řehořova ulice je trochu zapadlá, ponurá a prašná. Z jedné strany se do ní vchází od Kostnického náměstí, nedaleko Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Druhý konec ulice ústí kousek od hlavního nádraží. Budova, kde teď sídlí Prostor 39, byla dlouho nevyužitá. Od italských majitelů si ji pronajala iniciativa letos v únoru.

Zatímco Prostor 39 má za sebou už půl roku existence, Barák – příznačný název pro nový projekt Divokých matek – otevřel svou bránu letos v červnu. „Máme samozřejmě vlastní produkční linii, ale pro nás je podstatné, že se lidé sami ozývají. Z toho máme hroznou radost,“ říká Zuzana Krumphanslová – žena, z jejíž hlavy nápad zabydlet nevyužívaný objekt na Florenci vzešel.

Budova, kterou zapůjčilo a v současné době rekonstruuje hlavní město Praha, stojí v přímém sousedství se stanicí metra Florenc. Ulice Za Poříčskou bránou, odkud se do Baráku vchází, je z jedné strany slepá. Toto místo nemá mezi místními moc dobrou pověst, ale to se díky zájmu lidí mění. V pavlačovém domě sídlí kromě projektu Barák ještě spolek Z pokoje do pokoje a divadlo Pomezí.

Několik let předtím, než Radek Wollmann založil se dvěma kamarády Prostor 39, byl jedním z těch, kteří budovu obsadili během jednodenního squaterského festivalu. Poslechněte si, jak se teď budova pod jeho rukama mění.

autor: Nikola Liederhaus
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.