Kulturní fokus s Veronikou Štefanovou: Tvorbou proti válečným traumatům. Ukrajinské umělkyně v Praze
Pomoc s ubytováním, ale i jazykové kurzy, kulturní program do ubytovacích zařízení pro uprchlíky a také možnost umělecky se realizovat v rámci tvůrčích rezidencí – tak vypadá pomoc našich kulturních institucí ukrajinským umělkyním a umělcům, kteří přišli do Česka.
Například Národní památkový ústav vyčlenil v rámci svých ubytovacích kapacit dočasně celkem 110 lůžek v 17 lokalitách napříč Českou republikou. Nová síť spolu s regionálními partnery realizuje projekt Nová síť za Ukrajinu, jehož cílem je v českých regionech prezentovat umělce a díla zabývající se aktuálními tématy na Ukrajině a v Rusku.
Studio Bubec nabízí rezidence pro 3 ukrajinské umělce. V rámci rezidence získá umělec pracovní prostor, základní ubytování v areálu, dle potřeby kurátorský, či technický support. Produkční platforma věnující se zejména pohybovému divadlu ProFitArt nabízí spolupráce ukrajinským umělcům a technikům. Asociace profesionálních divadel koordinuje za umělecký sektor ve spolupráci s Českými centry pracovní nabídky v českých kulturních institucích a propojuje je s potenciálními uchazeči o práci.
Pomoc nabízí i Tanec Praha, který pomáhá ukrajinským tanečnicím. Jednou z nich je i tanečnice a taneční pedagožka Yana Reutova, která do Prahy uprchla z Oděsy, kde vedla úspěšné taneční studio pro tanečníky a tanečnice od 12 do 25 let. V Praze má nyní možnost v tanci pokračovat s několika svými studentkami na konzervatoři Duncan Centre.
Do Prahy až z Oděsy uprchla se svou dcerou i dramatička, prozaička, básnířka a kurátorka Oksana Maslova. Díky pomoci ze strany Českých center má nyní možnost se v rámci tvůrčí rezidence věnovat psaní divadelní hry i své prozaické tvorbě.
Dětská hřiště, filmový dokument a skleněný design jsou projekty, kterými se v Charkově před válkou zabývaly ukrajinská režisérka a dokumentaristka Oksana Syhareva a designérka Tatiana Novikova. Před válkou se nyní ukrývají v Praze. Obě ale díky Českým centrům získaly možnost pokračovat ve svých tvůrčích a edukativních projektech.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
