Krytá sjezdovka v Praze? Absurdní projekt je skvrnou na vznikajícím příměstském parku
V Evropě začalo astronomické léto. Horko v ulicích metropolí opět otevírá otázku, jakým způsobem by se měla města na změnu klimatu a vedra připravit. Řešení můžou být různá. To pražské momentálně ohrožuje přidružená kauza.
Austrálie plánuje do roku 2030 vysázet pět milionů stromů. V Rotterdamu se zaměří na zelené střechy. Los Angeles testuje přetírání chodníků bílou barvu, která nepohlcuje sluneční záření. Paříž plánuje vytvořit 800 ochlazovacích ostrovů. Praha zase před nedávnem přišla s projektem příměstského parku Soutok, jehož cílem je zmírnit dopady klimatické změny. K překvapení mnohých ale na tuzemské poměry nadstandardně zpracovaný krajinářský zásah může brzy sousedit s celoročně provozovanou krytou sjezdovkou a běžkařskou tratí.
Čtěte také
Stále více se ukazuje, že k řešení klimatické změny budou do velké míry muset přispět právě jednotlivá města. Podle demografického výhledu budou do roku 2050 dvě třetiny světové populace žít ve městech. V době veder navíc dochází k velkému rozdílu v teplotách v centrech měst a na předměstích. V Paříži tento rozdíl minulé léto dosahoval až 10 °C. Podle studie zveřejněné ve vědeckém časopise The Lancet Planetary Health je právě Paříž evropskou metropolí s největším rizikem úmrtí v důsledku veder.
Paříž při 50 stupních
Léto roku 2022 bylo institucí Météo France popsáno jako rekordní. 30denní vlna veder vedla minulý rok podle úřadů ke 2816 úmrtím. Velmi pravděpodobně bude v roce 2030 tento typ léta považován za normální. Nesnesitelné se horko zdálo zejména v hlavním městě.
Na konci letošního dubna vyšla studie s názvem Paříž při 50 °C. Cílem studie je zabránit tomu, aby bylo město část roku neobyvatelné. Mezi 85 doporučení patří například natřít střechy na bílo, vysadit zelené fasády nebo tepelně izolovat budovy. Metropole se snaží zlepšit kvalitu vody v řece tak, aby se některé plavecké disciplíny na příští rok naplánovaných olympijských hrách mohly odehrát právě na Seině. Po více než sto letech zákazu koupání je v plánu zpřístupnit řeku i pro veřejnost.
Více stromů
Univerzálním řešením, které je důležitou součástí i pařížské vize, je dostat do měst více zeleně. Stromy nejenže město ochlazují a udržují vláhu, přirozeně také zachytávají oxid uhličitý a pomáhají s mitigací změny klimatu. Na zeleň se chce zaměřit také Paříž.
Vysazená zeleň ale potřebuje dostatek závlahy. Francie nezápasí jen s enormním vedrem, podle posledních čísel je hladina podzemních vod z více než 60 % pod normálem. Environmentální problémy se začínají řetězit. Zásadnější rozšiřování zeleně musí být plánováno s náležitou pečlivostí, aby vegetace v přehřátých městech přežila do další sezóny.
Odpověď Prahy na klimatickou změnu
Také Praha má své strategie, jak se na klimatickou změnu adaptovat. Jednou z nich je i projekt příměstského parku Soutok. V květnu byl vybrán vítězný návrh mezinárodní urbanistické soutěže, který upravuje 1300 hektarů krajiny kolem soutoku Vltavy a Berounky. Ambicí parku je být „nástrojem pro snižování dopadů klimatické změny“. Podle Institutu plánování a rozvoje města Prahy projekt sjednocuje koncepci a zabraňuje dílčím nekoordinovaným zásahům, které krajinu soutoku ničí.
Vítězný návrh je výjimečným krajinářsko-urbanistickým počinem. Řeší mezi jinými i zadržování vody v krajině a zmírňování dopadů povodní, což je bezpochyby chvályhodné. V Česku jsou sice hladiny podzemích vod na rozdíl od Francie v normálu, zato ale zápasíme právě se zadržováním vody, která nám momentálně z krajiny rychle odtéká.
Pozoruhodný projekt bohužel může trochu zastiňovat přidružená kauza Sportovního areálu Lahovice. Ve vítězném návrhu příměstského parku Soutok je totiž zakreslen také záměr stavět na tomto území hotel, jehož součástí bude i krytá a celoročně provozovaná sjezdovka a běžkařská dráha.
Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.
Sportovní areál Lahovice je sice financován ze soukromých zdrojů a není přímou součástí projektu park Soutok. Podle neziskové organizace Arnika byl ale budoucí záměr výstavby tohoto komplexu přímo obsažen v zadání mezinárodní urbanistické soutěže, které formuloval Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. IPR se brání, že se nejednalo o zadání soutěže, ale pouze za zanesení potencionálních záměrů, kterých bylo v kapitole „Kontext území“ celkem 45.
Samotný Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy projekt sjezdovky nepovažuje pro dané území za vhodný. Míč je ale v současnosti na straně města Prahy. Návrh na změnu územního plánu vstupuje do další fáze schvalování a nakonec to budou zastupitelé, kteří můžou projektu dát zelenou, nebo ho nakonec zastavit.
Krytá sjezdovka jako pohrobek dob minulých
Projekt Sportovního areálu Lahovice je tragikomickým symbolem toho, jak ke klimatické změně do budoucna nepřistupovat. Ve slavném podobenství v Lukášově evangeliu se píše o boháčovi, kterému se urodilo dvakrát víc obilí. Místo, aby se snažil najít pro novou situaci nové řešení – například se s někým rozdělit – zbořil svou starou stodolu a postavil dvakrát větší. Bůh pak podle Písma svatého nazval jeho krok bláznovstvím. Stejné bláznovství je, myslet si, že když v dojezdové vzdálenosti od hlavního města není už moc příležitostí pro lyžovačku, můžu si postavit jednu krytou rovnou v Praze.
Čtěte také
Změna klimatu není krize, kterou se nám v blízké době podaří překonat, a v klidu se vrátit do zaběhnutých kolejí. Bude vyžadovat celou řadu změn životního stylu a uvažování, tak jak jsme si to už nakonec všichni vyzkoušeli při pandemii. Investor sportovního areálu se sice na svých stránkách zaklíná, že bude při stavbě použito nejmodernějších technologií pro synergii s krajinným rázem a budovy vyhovují nejpřísnějším předpisům životního prostředí a udržitelného hospodaření s vodou, teplem a energiemi. Ve všech městských strategiích se ale opakuje jedno: vodou a energií, třebaže z obnovitelných zdrojů, se musí šetřit. V současné situaci je tedy provoz z definice vysoce energeticky náročné radovánky jen těžko obhajitelný.
Samotná Paříž si bude muset za rok odpovědět, jestli pořádání olympijských her do její adaptační vize zapadlo, a jaká je obecně budoucnost této megalomanské sportovní události. V živé paměti ještě máme pobavené reakce, když v roce 2005 v Dubaji vyrostla krytá sjezdovka. I v Západní Evropě najdeme podobné kryté sjezdovky – například v Německu nebo ve Velké Británii. Většina z nich ale vznikla na přelomu milénia, kdy možná nebylo ještě na první pohled zřejmé, v jak vážné situaci se nacházíme. Jestli Praha v roce 2023 nakonec stavbu kryté umělé sjezdovky a běžecké dráhy povolí, bude to stejně nesmyslné jako lyžovat uprostřed pouště.
Poslechněte si komentář Evy Svobodové v rubrice Prolomit vlny.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
