Krví svých zkušeností. Literární pásmo o životě a díle českého spisovatele Josefa Karla Šlejhara

Josef Karel Šlejhar se narodil 17. října 1864 v rodině přísného plátenického faktora ve Staré Pace. Maturoval na reálce v Pardubicích. Poté studoval na pražské technice chemii, ovšem pro nemoc studia nedokončil. Zřejmě kvůli své neklidné a náročné povaze vystřídal v rychlém sledu několik zaměstnání (ze kterých si vždy odnesl inspiraci pro své pozdější knihy). Byl mimo jiné pojišťovákem v bance, chemikem v cukrovaru a v rafinerii, krátce pracovně pobýval patrně také v cizině, byl správcem keramičky. Neklidný byl i jeho život soukromý, těžko nacházel místo ke klidnému žití a soužití. 3. září 1914 zemřel Šlejhar na rakovinu žaludku, padesátin ani naplnění svých snů se nedožil. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově v Praze.

To, že Šlejharovo umělecké dílo bylo poměrně záhy překryto, vysvětluje beletrista a literární historik Vojtěch Martínek převážně hektickými dobovými souvislostmi. Podstatné důvody jsou také obsaženy v charakteru autorova netuctového, ba obtížného psaní a rovněž v tom, jak se jeho knihy dostávaly ke čtenářům.

Josef K. Šlejhar vydal skoro dvacet knih (debutoval povídkou Kuře melancholik, svým asi nejproslulejším dílem), přitom několik rozsáhlých próz bylo otištěno jen v časopisech, střídal různé nakladatele. Během 60. a 70. let 20. století vyšly tři povídkové soubory, na přelomu tisíciletí překvapivě – ale bez náležité odezvy – patnáct svazečků menších próz, roku 2002 dvě rané povídkové sbírky. Rozsáhlé romány byly vydány jen jednou a jsou dnes těžko k sehnání.