Kristiina Poska a Lise de la Salle v Ostravě. Patetická krása Beethovenovy a Sibeliovy hudby

16. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Klavíristka Lise de la Salle a dirigentka Kristiina Poska v Ostravě

Stále se jedná o mimořádnou událost, když velký symfonický orchestr diriguje žena. Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka si dirigentku evropské pověsti do Ostravy pozval na 10. června tohoto roku. Janáčkovu filharmonii Ostrava vedla hudební ředitelka Basilejské opery a nově též šéfdirigentka Flanders Symphony Orchestra Kristiina Poska. 

Po její levici Beethovenův Třetí klavírní koncert provedla francouzská klavíristka Lise de la Salle. Koncert začal skladbou Hebridy Felixe Mendelssohna Bartholdyho a vrcholil Druhou symfonií Jeana Sibelia. A rozhlasové mikrofony byly u toho.

Dirigentka Kristiina Poska na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka v Ostravě

Tallin-Berlín-Londýn-Basilej a řada tzv. hostujících měst, i to je cesta charismatické estonské dirigentky Kristiiny Posky, která se v Ostravě představila poprvé. Přípravy na koncert s domácí ostravskou filharmonií byly velmi intenzivní. Lise da la Salle (1988) patří mezi nejvyhledávanější francouzské klavíristky a osobitost její technicky suverénní hry spočívá v civilním, úsporném, střídmém projevu, ve kterém není nic navíc. Třetí klavírní koncert dokončil Beethoven v roce 1802, v době, kdy pozoroval ztrátu sluchu a prožíval zoufalé stavy. Přesto nebo právě proto je tento koncert „novým“ dílem, hluboce tragickým, přesto v závěru opojně radostným. Beethoven a nechat se zlomit ranami osudu? Nikoli! Poselství hodné Mistra.

Francouzská klavíristka Lise de la Salle na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka v Ostravě

Úvodní Hebridy, op. 26 (Fingalova sluj) Felixe Mendelssohna – Bartholdyho z roku 1830 jsou skladatelovou uměleckou odpovědí na ohromný zážitek z cesty po souostroví poblíž Skotska. Mořské přílivy, šumění vln, baladické scenérie krajiny… A Symfonie č. 2 D dur, op. 43? Ta míří svou atmosférou do prosluněné Itálie, kde ji v roce 1901 začal Jean Sibelius komponovat. Dlouho se jakoby zdánlivě nic neděje: v prvních dvou větách symfonie slyšíme dokonce názvuky českých a moravských lidových písniček. Vpád Vivacissima vše promění a samotný závěr symfonie už patří k nejpůsobivějším monumentům hudebního umění v celých dějinách lidstva. Dirigentka Kristiina Poska  s věcným, opět velmi neokázalým gestem nechala plynout jen hudbu samotnou. Jako by na světě nebylo nic přirozenějšího, než stát čelem k orchestru uprostřed struhující, magické hudby Sibelia.

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka v Ostravě
Spustit audio