Kristián Hynek: Kameraman je u filmu nejdůležitější člověk

8. březen 2018

Kristián Hynek je mistr svého oboru, přitom člověk skromný a navíc rád předává své zkušenosti generaci svých následovníků. Koncem února právem získal Cenu Asociace českých kameramanů za celoživotní mistrovství. Při té příležitosti zavzpomínal před mikrofonem vltavské Mozaiky na svá učednická léta na FAMU. A s obdivem mluvil i o dnešních studentech kamery na této prestižní škole.

Hynek studoval na FAMU mezi lety 1964 a 1971. Zažil tu období postupného společenského tání i jeho konec po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. „Atmosféra na FAMU byla báječná, a po sovětské invazi se měnila jenom velmi pomalu. Zažil jsem tu i studentské stávky v roce 1969 a s kamerou jsme je dokumentovali. A mimochodem – během nich jsme spali na škole, a naši pedagogové tu spali s námi. Měli jsme k nim tedy blízko jako ke kolegům, nikoliv jako k autoritám, které nás učily,“ vzpomíná na dobu před padesáti lety.

Tváří letošních Oscarů je Tvář vody, vizuální Oscar pomyslně putuje i do Česka

Tvář vody

Měla nejvíc nominací, a taky si nejvíc oscarových sošek, celkem čtyři, odnesla – řeč je o snímku mexického režiséra Guillerma del Tora Tvář vody. Zmíněný tvůrce má i Oscara za režii. Cenu za nejlepší neanglicky mluvený film získala Fantastická žena chilského režiséra Sebastiána Lélia. Čerstvé oscarové výsledky ve vltavské Mozaice okomentovala filmová kritička Alice Aronová.

Nezapomíná přitom pochválit ani spolužáky, kteří absolvovali školu v době jeho studia a těsně před ním, a kteří vytvářeli československou novou filmovou vlnu. Podle Hynka připravili jeho ročníku a ročníkům následujícím úžasné profesionální zázemí a dodávali jim pocit sebejistoty. Dokládá to jednou půvabnou historkou.

V roce 1965 jsem jako student prvního ročníku jel do Londýna podívat se, jak to chodí na tamní filmové škole. A úplně všichni, studenti i učitelé, mě přijali stylem, jako kdyby přijel nějaký ministr. Přitom jsem byl absolutní ucho, student prváku. Oni na mě ale koukali jako na zjevení, jako na představitele té naší nové vlny. Jejich zážitek z tehdejšího československého filmu byl neobyčejně silný.

Korupce, nesnášenlivost, organizovaný zločin. Do kin přichází smutně aktuální Mečiar

Z dokumentu Mečiar

Únos syna prezidenta, hádky blízkých lidí i organizovaný zločin propojený do politických sfér… Tohle všechno, a mnohem víc, ukazuje celovečerní dokument Terezy Nvotové Mečiar.

Úplné profesionální začátky Kristiána Hynka jsou ovšem spojené s fotografií. Po gymnáziu vystudoval Učňovskou školu fotografickou, ale už během studií této školy ho to táhlo především k „pohyblivým obrázkům“. Přihlásil se tedy na FAMU ke studiu kamery. „Kupodivu jsem se tam celkem bez problémů dostal,“ vybavuje si ty roky. K jeho profesorům patřili například Ján Šmok, Jaroslav Bouček, Ilja Bojanovský, Jan Kališ a Jaroslav Kučera. Po absolvování filmové fakulty pracoval krátce ve filmovém studiu Barrandov, a poté přišla jeho zlatá kameramanská éra televizní. Hynek byl jedním z těch, kteří tu vytvářeli nadobyčej kvalitní obrazovou tradici. Pracoval přitom skvěle a pohotově i s ruční kamerou, takže byl velice vyhledávaným i u režisérů dokumentů. Tady se taky potkal s Viktorem Polesným. „Viktor se stal mým nejblbějším kamarádem. Takhle to říkal a dodnes říká, a v překladu to znamená kamarád na celý život,“ usmívá se Hynek a dodává: „Spolupráce s ním byla neuvěřitelná, ať se to týkalo dokumentů nebo hraných filmů. Nemuseli jsme si nic říkat, rozuměli jsme si beze slov.“

Čtěte takéUniversum Brdečka. Celovečerní dokument připomíná legendu českého filmu

Režisérů, se kterými Kristián Hynek točil, byla obrovská řada, o kameramana Kristiána Hynka byla rvačka. Což se týkalo jak dokumentárních filmů, tak i snímků hraných, televizních i pro kina.

Dnes je Kristián Hynek uznávaným pedagogem na FAMU a svým studentům nezištně předává zkušenosti, dovednosti, a také kameramanskou pokoru a umění docenit význam kameramanské práce. Jak říká, každá chyba se dá napravit, ale chyba kameramana ne. „To pak může jít celý, třebas i více než padesátičlenný, štáb domů. Z tohoto hlediska je kameraman nejzodpovědnější a nejdůležitější postavou u filmu. Na tom si trvám,“ říká Kristián Hynek, spoluautor řady ceněných filmových děl, držitel mnoha cen, oblíbený učitel a člověk, který je vděčný za všechno, co mu život přinesl. „Všechno to byly zkušenosti k nezaplacení,“ říká k tomu.

Spustit audio