Křehké kontrasty. Nahlédněte do procesu tvorby skleněných soch Ivana Mareše
Skleněné sochy Ivana Mareše jsou tajemné. Skrývají v sobě jiný svět, který je, přes všechnu jejich průsvitnost, neviditelný. Je to dáno náměty i jejich provedením, stylizací tvarů i barevnou harmonií.
Výtvarník Ivan Mareš používá náročné sklářské technologie, ve své peci taví těžké kusy olovnatého skla a nutí ho rozlévat se podle svého záměru. A tak tlusté lano připomínající provazy z námořních lodí, tvoří v průměru metrové klubko ležící na betonovém molu. Jen umělecká křehkost a pevné skleněné spletence mu brání se rozmotat a skutálet do moře.
Čtěte také
Práce Ivana Mareše vlastní umělecké sbírky po celém světě, nejvíce objektů najdeme ve Spojených státech, vedle soukromých sbírek například v Los Angeles, Houstonu nebo Bostonu. Jeho díla zakoupila muzea umění v Japonsku či v Austrálii. Několik jich vlastní také Národní galerie a UMPRUM v Praze.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
