Království za prosté člověčenství

20. květen 2003

V době, kdy na českých jevištích převažují groteskní tragikomedie a hry divadla krutosti a obnaženého sexu vyjadřující se zadrhávajícím, nedoslovujícím drsným jazykem, historická hra Jiřího Šotoly Cesta Karla IV. do Francie a zpět na jevišti Divadla na Vinohradech vyzařuje jas svým přitakáním člověčenství a až překvapuje krásnou znělou češtinou brilantně vystavěných chytrých a vtipných dialogů.

Téma mocenského zápasu a intrik s ním spojených, divácky silně rezonující v době vzniku hry, se dnes stává především historizujícím dramatickým rámcem a tematizuje se subjektivnější rovina - rozpor mezi prostou lidskou touhou po životě s láskou a harmonií a osobní odpovědností za vlastní dílo, v tomto případě vladařské. Inscenace se tak pochopitelně soustřeďuje ke dvěma hlavním postavám, pro něž si režisér Petr Novotný vybral vynikající a zkušené interprety: stárnoucího císaře Karla IV. hraje Ilja Racek a jeho první lásku, vévodkyni Isabelu Jiřina Jirásková. Císař s vévodkyní se setkávají téměř po padesáti letech, v nichž byli více státními institucemi než lidmi, a kouzlo vzpomínky je zasáhne s nečekanou silou. Rackův Karel se z vyhlášeného vládce proměňuje v unaveného, citem zjitřeného a tvrdohlavého staříka, který se obává blížící se smrti stejně jako Isabela chladného osamoceného stáří. Jiráskové Isabela je moudřejší částí dvojice, nepřízeň osudu zvládá s ironií a nadhledem, což je poloha, v níž se herečka pohybuje s bravurou a elegancí. Rackovi role dává příležitost k širšímu rozpětí. Nostalgie přítomná v tomto vztahu je vyvažována jemným i jiskřivým humorem. A v okamžiku, kdy se už zdá, že Karel prohrál svou při s francouzským králem, překvapí tahem i gestem vskutku císařským.

Jiřina Jirásková a Ilja Racek v hlavních rolích inscenace

V Karlových dobách zpívali o půvabech i temnějších zákoutích lásky trubadúři a žakéři, které kytarovou hrou, procházející celým představením, připomíná Zdeněk Hrášek. Až se zdá, že obrazy lásky jsou tu zrcadlem lidských kvalit. V Šotolově hře má vztah Karla IV. a Isabely pandán v milostném dobrodružství Václava IV., jehož omámily půvaby francouzských dvorních dam. Martinu Davídkovi se přitom ve Václavovi podařilo zdůraznit jeho lidskou i panovnickou nezralost a slabost. Hlavní Karlův protihráč, francouzský král Karel V. je v podání Martina Stropnického poživačným a panovačným neurotikem a nenabízí složitější vztah ke svému císařskému protivníkovi. Petr Kostka pařížského arcibiskupa Aimery de Maignac velmi přesvědčivě představuje jako chytrého intrikána velkého formátu, u něhož je těžké zjistit, zda víc sleduje prospěch vlastní či prospěch státu.

Hra je zabydlena řadou dalších postav (poměrně výstižně charakterizovaných vždy jen nápovědí lidských osudů), které v bohatých kostýmech podle návrhů Lucie Loosové na historizující scéně Ivo Žídka dotvářejí barvitost jevištní podívané a prostor pro příběh ústřední dvojice, naznačující, že nechybí-li člověku lidská velikost, pak může být i velkým panovníkem.

autor: Vítězslava Šrámková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.