Krádeže uměleckých děl v Rusku

5. únor 2002

Je to pro nás jistě slabou útěchou, ale v krádežích uměleckých předmětů z kostelů a muzeí, které v posledních letech nabývají hrozivých rozměrů, není Česká republika výjimečným případem. Od rozpadu Sovětského svazu v r. 1991 a otevření jeho hranic se také ruské kostely, muzea a soukromé sbírky staly cílem stále rostoucího počtu nežádoucích návštěv zlodějů, kteří se snaží svůj lup výhodně zpeněžit na Západě.

V 90. letech byla odcizena umělecká díla, starožitnosti, knihy a rukopisy za stovky milionů dolarů, většinou z kulturních institucí v Petrohradu. Počet krádeží uměleckých děl zde od roku 1992 do roku 1997, kdy bylo hlášeno 178 případů, vzrostl desetinásobně. Od té doby se tato čísla udržují na stálé úrovni. Posledním významnějším případem, který se stal v Ermitáži, bylo odcizení obrazu francouzského malíře Jeana-Leona Geroma. Geromův obraz byl umístěn ve francouzském oddělení 19. a 20. století, kde jsou vystavena rovněž nesmírně cenná díla Moneta, Renoira, Gauguina, Maneta, Picassa a Matisse. Je s podivem, uvádí policie, že z takovýchto veleděl si zloděj vybral právě Geroma, ale zřejmě byl nejsnazší kořistí, protože byl v dané chvíli nedostatečně střežen.

Logo

Podle údajů ruského ministerstva kultury se terčem zlodějů stává nejméně jedno muzeum měsíčně. Loni byly odcizeny z volgogradského muzea dvě Rodinovy sochy a z knihovny Akademie věd několik Kopernikových knih. Snadným cílem zlodějů jsou rovněž pravoslavné kostely.

"Ermitáž nemá dost prostředků, aby zaměstnávala potřebný počet hlídačů. Jde obvykle o starší ženy, které pobírají v přepočtu 12 dolarů měsíčně," říká ředitel muzea Michail Pjotrovskij. "Existuje představa, že krást v Rusku je snadné, ale my jsme v posledních letech skutečně udělali velmi mnoho pro zlepšení bezpečnosti, i když stále máme finanční problémy a pracovníci muzea nejsou dostatečně finančně ohodnoceni," dodává ředitel.

Slavná petrohradská Ermitáž s ročním rozpočtem kolem 12 milionů dolarů je z poloviny financovaná státem, ale v posledních letech získala sponzorství od IBM, Coca-Coly, Fordovy nadace a dalších společností a soukromých skupin. Galerie má ve svých sbírkách téměř tři miliony předmětů od prehistorických artefaktů, přes evropské středověké malby až po díla raného 20. století. Mezi její nejcennější exponáty patří dvě madony od Leonarda da Vinciho a Rembrandtův Návrat ztraceného syna.

autor: Eva Rákosová
Spustit audio