Koteba, Djèliya nebo Mmonwu. Vydejte se s námi po stopách tradičních afrických divadelních forem

11. říjen 2022

O divadle často přemýšlíme jako o evropském vynálezu, který se do Afriky dostal až s kolonizací. To je ovšem pravda jen zčásti, protože Afričané mají svoje vlastní, tradiční divadelní formy, které žijí dodnes a jsou v mnohém inspirativní i pro Evropu. O jejich rozmanitosti vás přesvědčí seriál Lucie Němečkové.

Koteba

„Velký hlemýžď“ je doslovný překlad bambarského slova koteba. A koteba je tradiční divadlo z Mali. Jedná se o jednu z předkoloniálních forem divadla provozovanou příslušníky bambarského etnika. A jde skutečně o divadlo, nikoliv o jeho vývojový předstupeň, který je dnes už překonán. Koteba je tradiční a zároveň moderní, současná činohra, která je v Mali populární natolik, že pro mnohé je synonymem divadla vůbec. A proč se jí říká „velký hlemýžď“? Protože diváci sedí v řadách za sebou, takže celý divadelní prostor připomíná hlemýždí ulitu. 

Čtěte také

Djèliya

Mali je zemí s bohatou divadelní tradicí. Kromě činoherního divadla koteba je také centrem umění mandingských griotů, chcete-li bardů, vypravěčů či orálních historiků západoafrického regionu. S grioty, jimž se zde říká djèli-če, pokud jde o muže, a djèli-muso, když jde o ženy, se potkáme také v Senegalu, Gambii, Sierra Leone, Burkině Faso, Pobřeží slonoviny, Ghaně, Guineji, Guineji Bissau a Libérii. Djèliya, tedy griotské umění, však není jen tak ledajakým vyprávěním pomocí slova, hudby a pohybu. Djèliya má svá vlastní pravidla a specifika, která z ní činí svébytnou divadelní formu, již nelze poměřovat evropskými estetickými pravidly. 

Mmonwu

Africké divadlo masek je bohatá a pestrá množina nejrůznějších přístupů a způsobů, jak se bavit a zároveň rozmlouvat s bohy či předky. Divadlo a magii, zábavu a náboženství, performanci a rituál nelze v africkém pojetí od sebe oddělit.

Čtěte také

Mmonwu znamená doslova duch a jde o tradiční a unikátní divadelní formu Igbů z jihovýchodu Nigérie. Ztělesněním duchů jsou právě masky. Jejich prostřednictvím jsou mrtví předkové či nesmrtelní bozi zváni mezi živé, aby spolu vedli dialog. Ale nepředstavujte si žádnou spiritistickou seanci. Mmonwu je vlastně zábavná a oslavná pouliční show, prostoupená hudbou, tancem, barvami a občas i slovem.

Bori

Bori je rituál posedlosti a transu. Jde o náboženskou předislámskou praxi Hausů ze severu dnešní Nigérie. Je založena na víře v existenci duchů, kteří mají vliv na lidské konání. Jde o jednu z nejodolnějších tradic, která dodnes v hauské společnosti přežívá, a to navzdory islamizaci ze strany muslimských Fulbů, kteří hauská území dobyli už v roce 1804.

Didiga – umění nemyslitelného

Didiga je zjednodušeně řečeno forma vyprávění, kterou původně pěstovali lovci kmene Bété ve střední části Pobřeží slonoviny. Během svých dlouhých loveckých výprav zažili mnohá neuvěřitelná dobrodružství, o nichž pak po návratu do vesnice rádi vyprávěli. Lidé tyto statečné a obětavé muže obdivovali. Svými úlovky dokázali nejen odvrátit hladomor, ale také nasytit své posluchače originálními příběhy plnými napětí a magie.

Její teoretik Zadi Zaourou ji nazval „uměním nemyslitelného“.

 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.