Kostky v nás a našich životech. Projekt Cube uvádí Laterna Magica

03694325.jpeg
03694325.jpeg

Na Nové scéně Národního divadla má premiéru nový projekt Laterny Magiky pod názvem Cube, tedy Krychle. Inscenace vznikala přes dva roky v rámci programové řady LaternaLAB, tedy laboratoře, která zkoumá různé možnosti využití moderních technologií, propojení filmového obrazu a živé akce.

Důležité místo v Cube zaujímá i videomapping. Na vzniku díla se podíleli choreografové David Stránský a Štěpán Pechar, hudbu složil Jan Šikl a režii má Pavel Knolle.

Projekt Cube, na rozdíl od většiny předchozích inscenací Laterny Magiky, nemá podobu příběhu, ale mozaiky, kterou tvoří sled různých obrazů a výjevů abstraktního charakteru. Jak říká režisér Pavel Knolle, výchozím bodem byla právě výtvarná složka a hra s trojrozměrným prostorem.

„My jsme začínali obrazy, zajímaly nás výtvarné principy., abychom to využili k iluzi, kam diváky chceme dostat. Když interprety postavíte do situace a uděláte jim duet, ten sám o sobě emoci vyvolá. Není to jen o prostoru, ale jsou to kostky v nás a našich životech. Prožíváme svůj život a občas svoji kostku opustíme. Pak se do ní rádi vracíme, nebo objevíme, že jsou i jiné kostky.“

Tím, že Cubě tvoří jednotlivé obrazy, do každého z nich se promítá jiná nálada a jiná inspirace, vysvětluje choreograf David Stránský. „Vycházeli jsme čistě z fantazie a zajímala nás pohybová rozmanitost. Tanečník předstírá, že chodí po fasádě domu, leze, šplhá, létá, skáče, ale přitom leží na zemi. Snímáme to živou kamerou a součet toho se promítá na plátno, kde teprve vidíme výsledek.“

03694328.jpeg

Pilířem celého projektu je původní hudba Jana Šikla, z které vycházejí choreografie, projekce i videomapping. Pro choreografa Štěpána Pechara byli velkou inspirací samotní tanečníci.

„Můžete si něco představit, máte vizi, ale většinou když jdete na sál a začnete tvořit, dopadne to úplně jinak. Řeknete třeba něco, co má charakter stínu, každý to pohybově vyjádří jinak. To je pro mne velkou inspirací.“

Asi nejnáročnější složkou, se kterou si museli tvůrci poradit, byl videomapping, přiznává režisér Pavel Knolle. „Videomapping byl opravdu oříšek, protože základním prvkem scénografie je pouze šikmá plocha, šikmý čtverec uprostřed scény. Ten čtverec jsme chtěli rozpohybovat do perspektiv.“

Premiéru inscenace Laterny Magiky pod názvem Cube uvádí Nová scéna Národního divadla dnes od 20 hodin. Repríza je na programu zítra.

Nehledě na všechny obtíže se všichni tvůrci shodují, že práce na Cube byla pro ně cennou a krásnou zkušeností. David Stránský díky tomuto projektu dokonce změnil názor i na samotnou Laternu Magiku. „Kdysi jsem řekl, že Laterna mi přišla jako muzeum zašlé slávy. Teď, když jsem si to zkusil, Laterna je symbióza prvků, že všechno se vším souvisí, nic by nemělo mít prim a nic by nemělo být utlačované na úkor druhého. Není to lehké dělat, ale je to krásné dělat.“