Kosmas: Kronika Čechů. Nový český překlad základního díla české literatury a historie
Nejstarší české latinsky psané kronikářské dílo. Z vlastního překladu připravil a úvodními komentáři opatřil Ondřej Koupil. Jde o zcela nový český překlad latinského originálu, který překladatel pořídil pro prestižní edici. Premiéra u příležitosti výročí 900 let od Kosmova úmrtí.
Zakladatel českého středověkého dějepisectví, nejstarší český letopisec Kosmas se narodil kolem roku 1045 a zemřel 21. října 1125. V r. 1120 se stal děkanem svatovítské kapituly. Vše, co o něm víme, se dozvídáme z jeho jediného dochovaného díla: Ve svém latinsky psaném díle Kronika Čechů shromáždil Kosmas dostupné údaje z ústní a literární tradice, historických pramenů i vlastní zkušenosti a vytvořil poutavý, i když ne vždy pravdě odpovídající obraz prvopočátků a rané historie etnika, jež vybudovalo český stát. Kosmas tak zformoval prvotní podobu státní ideje, jež se v určitých aspektech uplatňuje i v dnešní době.
Kronika byla sepsána v letech 1119–1125, je rozdělena do tří knih: první zahrnuje události od pohanského pravěku do nastolení Břetislava I. a smrti knížete Jaromíra (1038), druhá do nastolení Břetislava II. (1092), třetí do smrti Vladislava I. a nastoupení jeho bratra Soběslava (1125), takže je ukončena rokem, kdy autor zemřel.
Vzdělání nabyl Kosmas na pražské katedrální škole a především na jedné z nejlepších škol v zaalpské Evropě v Lutychu (v dnešní Belgii). Autor uplatnil své vypravěčské schopnosti umocněné studiem klasických autorů, především římských historiků. Kronika má kromě historických kvalit i velkou cenu literární, hlavně pro Kosmovo vypravěčské umění, pro bystrou charakteristiku osob i pro humorné epizody, které do vyprávění vkládá po vzoru římských historiků.
Kronika je nejen nejstarší památkou českého středověkého dějepisectví, které v ní zároveň dosáhlo evropské úrovně, ale stala se i jeho základním dílem, už ve starší době byla několikrát tištěna, úplně poprvé v r. 1607. Z Kosmova díla čerpali též pozdější kronikáři, mj. Dalimil (1314).
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Václav Kahuda: Proudy. Ponořte se do spodních vod života a jeho literatury v Četbě s hvězdičkou
-
Karel Čapek: Věc Makropulos. Mistrovské drama o touze po nesmrtelnosti ve skvělém obsazení
-
Roman Ráž: Pozvání spravedlivých. Když se hra na spravedlnost zvrtne
-
Esther Bol: Máma. Monodrama o mateřství, smrti a hledání vlastního místa na světě
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka