Kořalečný mor v Ostravě: Do výčepu šli po výplatě téměř všichni havíři

Jak zmámený, jak zpitý jdu chabě ulicemi;
v mé smysly vše a v city hluk ulic těžce kles
a mých kroků sledy jak šakal lupu chtivý strach
upíná se bledý a úzkost zlá a děs.

Výletní restaurace na Landeku, Ostrava.1912|foto: Fotobanka Profimedia

V dekadentní básni Ostrava, z pera zapomenutého ostravského poety Čeňka Ostravického z roku 1902, je pocit opilosti jen personifikací zmaru, který autor vnímal v ulicích černého města. V tehdejší Ostravě však nebyl problém potkat skutečně zpité občany:

Vlny moderních hříchův s ledovou chladností přijímají v náruč svou vždy nové oběti, jež opět propouštějí na povrch společenského života v podobě příšerných přízraků, při nichž veřejnost se otřásá.

...popsal s filozofujícím zaujetím na počátku roku 1901 podstatu kořalečního moru v Ostravě týdeník Ostravsko-Přívozské noviny. Na alkoholem souženou Ostravu, průmyslovou metropoli monarchie, už se nemohla dívat ani Vídeň. V únoru roku 1901 byl na sever vyslán vídeňský lékař Wlassak, aby sepsal důkladnou zprávu právě o kořalečním moru. Jeden výtisk jeho zprávy je podnes uložen v Archivu města Ostravy.

Podle Wlassakovy zprávy se v Ostravě pilo skutečně v masovém měřítku. Jak uvádí, před noční šichtou kráčelo do výčepů až 25 procent havířů, ale po odfárané noční směně se setkalo nad kořalkou dokonce 50 procent horníků. A v den výplat šli do výčepu prakticky všichni. Vídeňský lékař popisoval Ostravu nemilosrdně:

Postavíme-li se do blízkosti šachty v den výplat, uvidíme toto: v celých zástupech ubírají se horníci se svými mzdami do okolních výčepů. Často vidíme, jak se do velké sklenky piva vlévají jedna až dvě sklenky rumu. Jak obvyklé to je, vyplývá z toho, že tento smíchaný nápoj má vlastní jméno – pivo se špekem.

V Ostravě pilo skutečně v masovém měřítku, po odfárané noční směně se setkalo nad kořalkou dokonce 50 procent horníků|foto: Fotobanka Profimedia

Nadmíru se ale nepilo jen v Ostravě. O alkoholismu v Čechách se dokonce často jednalo i na schůzích zemského výboru Království českého a vznikla speciální zpráva s názvem: „O rozšíření moru kořalečního v Království českém.“ Podle ní do tisícovky Čechů patřili čtyři notoričtí alkoholici. Pivo z 673 českých pivovarů bylo denním chlebem prakticky každého obyvatele království a na jednu osobu připadalo 280 půllitrů za rok. S alkoholismem proto bojoval i samotný císař:

Péče o mravní i fyzický rozvoj nynějšího i příštího pokolení ukládá správě státní povinnost, aby nutnými opatřeními omezila opilství všude tam, kde toho jest potřeba.

Boj proti alkoholismu v Československu, dobové panely z roku 1961|foto: Reprofoto

Období zhruba před sto lety však bylo jen první fází kořalečního moru v českých zemích. Ta druhá přichází za socialismu a tu třetí prožíváme dnes. Tak třeba toto je interní zpráva o budovatelích ostravských oceláren Nová huť z roku 1952:

V den výplat – v pátek – zastihoval pravidelně velitel stanice SNB v Kunčicích brigádníky z Nové huti ve stavu, kdy leží ve spánku v hostincích úplně němí, neschopní chůze.

A současnost? Tu by mohla dokumentovat běžná policejní zpráva z Ostravy, událost se přihodila 17. března 2012:

Policisté zajistili sedmačtyřicetiletého muže z Ostravy v silně podnapilém stavu, který ležel v kolejišti Českých drah, nebyl schopen chůze a svým stavem budil veřejné pohoršení.