Konžané se rodí s bleskem v oku a tancem v nohách

26. červen 2014

Coup Fatal je představení čtrnácti tančících hudebníků z Konga. Premiéra se uskutečnila 10. června na vídeňském festivalu Festwochen a Praha, kde produkce patřila k vrcholným zážitkům festivalu Tanec Praha, byla po Vídni a Amsterodamu třetím městem, kde se toto originální dílo prezentovalo divákům.

Když se řekne barokní árie, tradiční hudba z Konga, jazz a rock, těžko si lze představit, jak by tak odlišné žánry mohly fungovat jako jeden celek. Přesto, vystoupení čtrnácti tančících hudebníků z konžské Kinshasy pod taktovkou belgického choreografa Alaina Platela a skladatele Fabrizia Cassola předčilo všechna očekávání.

Odejít znamená ztratit domov

„Konžané říkají, že v Kongu není budoucnost,“ říká Serge Kakudji, konžský kontratenorista, „a proto žijí naplno dneškem. A tuto skutečnost zdůrazňují i některá slova z árií. Například v Barbaro traditor se mluví o svobodě. To je něco, co v Kongu hodně chybí. A nejenom v Kongu. A proto si ta slova spojujeme s naší realitou.

Nebo v další árii Che faró senza Euridice, kterou zpívá Orfeus o své ztracené lásce, pro nás ta slova mluví o ztracené vlasti: ztratil jsem svou zem, své přátele. Já jsem například opustil Kongo, abych mohl pracovat a dokončit studia ve Francii a Belgii. Když jsem se vrátil, všichni se ke mně najednou chovali jinak, přátelé i rodina, říkali, že jsem se změnil, že jinak přemýšlím. Takže jsem i já v jistém smyslu ztratil svůj domov.

A jsem přesvědčený, že se něco podobného stane i ostatním muzikantům, kteří v tomto představení vystupují. Pro většinu z nich jde o první cestu do Evropy. Až se vrátí domů, i k nim se budou blízcí chovat jinak. A právě o té ztrátě věcí, které byly přirozenou součástí našeho života, mluvíme. Jsme si jistí, že to všechno zase znovu najdeme, ale zatím nevíme kdy a jak. A to je další otázka, kterou si klademe prostřednictvím některých písní, jsou to slova, která se týkají nás všech.“

Barokní árie vyprávějí o realitě Konga

Skladatel Fabrizio Cassol velmi citlivě propojil barokní árie s konžskými rytmy. Jednotlivé skladby, v aranžmá pro africké tradiční nástroje a elektrické kytary, naprosto plynule přecházejí jedna do druhé, tragický tón střídá veselá, hrává melodie, a naopak. Vše se děje přirozeně, nenásilně. I pro Fabrizia Cassola byla důležitá nejen hudební linie, ale i volba textů: „Máme tam jednu píseň, která není barokní árii, je to skladba To be Young, Gifted and Black od Niny Simone. Tu jsme zvolili hlavně proto, že může divákům tak trošku přiblížit, o čem mluví všechny předchozí písně.“

Logo

Každodenní realitou v Kongu je i dlouholetá občanská válka. K ní odkazuje korálkový závěs, visící uprostřed scény. Jeho autorem je konžský umělec Freddy Tsimba, který svá díla vytváří z vystřílených nábojů posbíraných ve válečné zóně. K životu v Kongu neodmyslitelně patří také tzv. sapeurs, tedy dandyové nebo světáci, kteří se vyznačují výstředními oděvy i chováním. S nimi se diváci seznámili v samém závěru představení, kdy se muzikanti objevili v pestrobarevných kostýmech.

Africký dandy

„Sapeurs - to je určitý druh vysoké elegance po konžsku. Takto se oblékají konžské hvězdy. Patří k nim skoro všichni muzikanti, protože se chtějí předvádět. Tím dávají najevo: jsem ze všech nejhezčí, nejlépe oblečený, nejlépe navoněný. Dalo by se říct, že je to určitá forma náboženství. Člověk je na to hrdý. Ve stylu oblékání je vše dovoleno, někdo v horku nosí kožich, někteří muži se oblékají jako ženy, můžou všechno, protože jsou to sapeurs.“

V Africe jsou hudba a tanec spojené nádoby. Choreograf Alain Platel využil tanečního nadání všech hudebníků, aby celému představení dodal divadelní tvar. Fabrizio Cassol objasňuje: „V Kongu říkáme, že každý Konžan se narodí s bleskem v oku a tancem v nohách, protože všichni tam tančí. Každý hudebník. A právě tuhle obrovskou energii využil Alain a pomohl nám vybrat ty správné pohyby, které se mají zatančit v pravou chvíli. Až on z toho udělal opravdové představení. Je to jeho zásluha. Všichni muzikanti a tanečníci překypují energií, ale to, že je Alain dostal všechny nejednou na jeviště, to často není zřejmé.“

Spustit audio