Konverze průmyslových staveb nebo drobné realizace. Kde hledat nejsilnější stránky současné české architektury?

11. leden 2022

Ve dvoře jednoho z domovních bloků lemujících vysokomýtské náměstí se v loni objevila běžnému oku sotva viditelná stavba, jejíž půvab spočívá v tom, jak klame tělem. Ačkoliv je díky svému plášti nepřehlédnutelná, přesto vyvolává dojem, jako by tu stála odnepaměti. Své v tom, kromě harmonického měřítka a proporcí, sehrály hlavně tvary odvozené od okolních vestaveb. Kontext v tomto případě ale nepředstavoval pouhou inspiraci, nýbrž jediné možné východisko.

Přístavba ve Vysokém Mýtu – kresba

Stavbu, přesně řečeno přístavbu kanceláří totiž pražští architekti Martin Prokš a Marek Přikryl museli vtěsnat na miniaturní parcelu. A protože dvorek lemovaný slepými zdmi je těžko přístupný, rozhodli se pro stavbu s dřevěnou konstrukcí opláštěnou reflexním hliníkem.

Přístavba ve Vysokém Mýtu, architekti Martin Prokš a Marek Přikryl

Celková jednoduchost budovy, jejíž estetickou hodnotu umocňuje zrcadlící se svět dvorků, charakterizuje také interiér. Dům-věž disponuje pouhou trojicí podlaží i místností pojednaných v bílé barvě, která ladí s parketami, dřevěným ostěním i vestavěným nábytkem. Každé z poschodí propojených skrytým schodištěm má přitom díky zvolenému typu oken zcela jinou atmosféru.

Jednací místnost v přízemí prostřednictvím posuvné stěny navazuje na terasu a v podkroví se uplatnilo severní ateliérové okno přes celou šířku místnosti, které vyvažuje, jak architekti říkají „minimalizované jižní okno“. A právě kvůli ateliérovému osvětlení získala pultová střecha lehké skosení, které nám jasně říká, že jde o novostavbu. O novostavbu oceněnou ve stejnojmenné kategorii v loňské (XXVIII.) Grand Prix Architektů.  

autor: Jakub Potůček
Spustit audio

Související