Konec dlouhého čekání na Márquezovu prvotinu

15. květen 2006

Na prvotinu kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze, jehož prozaická tvorba byla v roce 1982 oceněna Nobelovou cenou, si musel český čtenář počkat dlouho, vždyť od prvního vydání originálu v roce 1955 uplynulo více než půl století. Pod názvem Všechna špína světa nyní vyšla jako další svazek v rámci Márquezova souborného díla, vydávaného nakladatelstvím Odeon.

Překlad je tentokrát dílem Vladimíra Medka. Za ta léta čekání si však česká čtenářská obec zvykla, že tato kniha je uváděna dle originálu (La hojarasca) jako Spadané listí. Nakladatel tak čtenáře zvoleným názvem přinejmenším poněkud zaskočil. Navíc pozměnil původní autorův záměr, který dokreslují jeho paměti. Právě v nich Márquez uvádí, že původně zamýšlený název Dům změnil díky své babičce. Ta si spojovala banánovou společnost stojící za rozvojem a pádem městečka, ve kterém stál jejich dům, s obrazem spadaného listí. Právě toto městečko se stalo určitým předobrazem Maconda, známého z nejslavnějšího Márquezova románu Sto roků samoty. Zdá se mi, že původní metaforický název více vystihuje ducha knihy.

To, co bude později u Gabriela Garcíi Márqueze nazýváno magickým realismem, je zde přítomno zatím pouze v náznacích. Přesto jaksi nepatřičně na nás působí postava doktora, který byl městečkem dán do klatby a živí se vařenou trávou. Legendární Macondo, místo autorových pozdějších knih, zde nacházíme v poločase rozpadu. Příběh, inspirovaný antickou Antigonou a uvozený citátem z ní, je vyprávěn střídavě z pohledu tří osob: starým generálem, jeho dcerou Isabel a jeho vnukem. Městečko zastihujeme v době jeho úpadku, pustnoucí a chátrající po odchodu banánové společnosti. Jeho obyvatelé mají jedinou možnost, jak se pomstít nenáviděnému doktorovi, který jedné noci odmítl ošetřit jejich raněné. Nezáleží na tom, že v té době se již nepovažoval za lékaře a nebyl by schopen je ošetřit. Městečko Macondo čeká na jeho smrt, aby mohlo nepohřbít jeho tělo a ponechat jej rozkladu. Pouze starý plukovník se dokáže postavit proti této kolektivní vůli.

Obálka knihy Všechna špína světa

Byť je Márquezova tvorba dostatečně známá, je přece jenom škoda, že překlad jeho prvotiny není vybaven doslovem. Dílo by si zasloužilo být zasazeno do širšího kontextu literárního a společenského, a to bez toho, aby čtenář musel sáhnout po třeba již zmiňovaných autorových pamětech. I když základní informace přináší záložka knihy, ani z ní se nic nedozvíme o cestě, která k jejímu vydání vedla.

Kniha v době svého vzniku nezapadla a vzbudila zasloužený ohlas. Přece jenom je však patrné, že ta omračující a okouzlující díla bytostného vypravěče Márqueze budou teprve napsána. Právě je však již máme zpravidla přečtené a nyní pouze dosazujeme do mozaiky kamínek, který nám v ní chyběl. V útlém svazku tak český čtenář obdržel dlouho očekávanou knihu, která by neměla uniknout pozornosti žádného zájemce o latinskoamerickou prózu.

autor: Pavel Kotrla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.