Končíme kvůli novým začátkům, říká trojice Veselý-Stuchlý-Klusák o poslechovém večeru Hudba: Co se stalo?

Psal se rok 2005, ještě neexistoval YouTube a slovo Facebook měli ve slovníku jen ti největší znalci. V čítárně Unijazzu (která loni na Silvestra ukončila svou činnost) se sešli hudební publicisti Pavel Klusák, Petr Dorůžka a Hynek Dedecius, aby před publikem zrekapitulovali, co se stalo ve světě alternativní, world a electro music. Tehdejší setkání založilo patnáctiletou tradici pořadů s názvem Hudba: Co se stalo?, na nichž pak už ustálená trojice Pavel Klusák — Karel Veselý — Aleš Stuchlý publiku překládala svůj výběr toho nejzásadnějšího z hudebního dění v uplynulém roce. Letošní patnáctý ročník je pod názvem Hudba 2018: The Final Cut poslední. Patnáctiletý maraton se uzavře v pražském Divadle Archa (31. 1.), v Brně (21. 3.) a v Bratislavě (22. 3.).

Končíme v nejlepším

Koncept večera, v jehož průběhu hudební publicisti předkládají publiku subjektivní výběr z dění na různých scénách, se vyklubal z rubriky v časopisu Wire.

Album roku 2018 natočily GURLS, jazz-rapové zjevení z Norska. Hudební bilance od Elišky Vidomus

• Upravit
• Smazat

Norský jazz-rap, fúze jazzu s tradiční hudbou Alžírska nebo Latinské Ameriky, originální mix moravského folklóru s newyorskou hudební avantgardou, jazzová úprava Erika Satieho pro klavír a cembalo nebo jazzová cover verze písně od Led Zeppelin to vše patří mezi vrcholy hudebního roku 2018 podle Elišky Vidomus.

„Od konce roku 1999 jsem si ho předplácel. Výroční číslo vždycky přineslo nejen žebříčky, ale třeba i osm esejů o tendencích roku. To mi přišlo zajímavé a říkal jsem si, že by to šlo takhle promýšlet i v našem prostředí,“ říká Pavel Klusák. „Možná, že letos končíme v nevhodný okamžik, protože na naše pořady chodili, jak jsme se v regionech dozvídali, stále noví posluchači. Ale určitě končíme v nejlepším,“ řekl v ArtCafé Aleš Stuchlý. „Jsme vděční za zájem, ale zdá se mi, že za patnáct let se toho v hudbě tolik změnilo, že si i my musíme říct, zda není potřeba začít hledat nové formy takových pořadů,“ dodal Pavel Klusák.

Fungovalo to, protože jsme každý jiný

Stávající sestava trojlístku hudebních publicistů byla podle Klusáka pro tento formát poslechového pořadu ideální. Každý byl totiž jiný — ať už se jednalo o žánrové preference nebo o energii a humor, s jakým prezentoval své objevy. Zatímco Karel Veselý dlouhodobě píše o všech odnožích takzvané černé hudby a Aleš Stuchlý do svých setů zařazuje kromě hiphopu i popové žánry, Pavla Klusáka zajímají hlavně zvukové experimenty. Pro žádného z nich už ale psaní o hudbě není středem zeměkoule: Veselý to zkouší s prózou, Klusák se věnuje také dramaturgii a absolvent filmové vědy Stuchlý se vrací ke svému prvnímu médiu, jímž je právě film. „Neznamená to, že bychom hudbu nesledovali, možná ale i tohle širší rozkročení stojí za rozhodnutím letos s pořadem skončit,“ konstatuje Stuchlý.

Protože je Aleš Stuchlý podle svých slov fixovaný na vizuální médium, má radost, když se objeví nějaký formálně výjimečný klip. Ten letos podle něj natočil nejironičtější raper současnosti Vince Staples ke skladbě Fun!, v níž se mluví o tom, jak běloši nahlížejí na černošské ghetto. Právě tuto píseň také Stuchlý okomentuje během poslechového večeru v Arše.

Lásko, kde jsi?

Jestliže v různých rekapitulačních textech nechybí zmínka o tom, že rok 2018 byl v populární hudbě i kvůli generační výměně plný smutku, nejistoty a zmaru z vývoje západního světa, Klusák se Stuchlým se touto mantrou řídit nehodlají. Ostatně zkáze světa věnovali svůj pořad už v roce 2009 a žádný konec se nedostavil. „Hudba je terénem, zónou pro lidi, kteří se o něco snaží a jimž pod rukama vzniká svébytný styl. Už to je náboj, který mi brání vnímat tuto zónu jako něco, co je vyčerpané z kapitalismu,“ vysvětluje Klusák.

Karel Veselý v ArtCafé pustil ukázku z loňského debutu Kids See Ghosts slavných raperů Kida Cudiho a Kanye Westa. Na albu formulují stavy, které bývaly raperům dříve zapovězeny: depresi, smutek, duševní choroby. „Rap byl vždycky spojený s tvrdostí, což se teď prolamuje. Pro mě je to ukázka přenosu těchto témat do mainstreamu,“ poznamenává. Generační výpověď se podle něj podařila i osmadvacetileté japonsko-americké hudebnici Mitski. Její album Be the Cowboy vyhlásil deskou roku vlivný americký hudební web Pitchfork a pro svůj blok si zpěvačku a kytaristku do Archy vybral i Veselý. „Vystihla naladění generace mileniálů, jejich potýkání se s láskou a s nemožností najít romantický vztah,“ vysvětluje s tím, že právě tyto body budou páteří jeho setu.

Poslechněte si celé ArtCafé, kde kromě skladeb, které vybralo trio hostů, zazněly i ukázky z díla norského kontrabasisty Arilda Andersena podle výběru Martina Starého.