Koncentrát Andyho Warhola

14. únor 2002

Za dílem Andyho Warhola už nemusíme jezdit do světa, jeho svět je naopak do 17. března k nahlédnutí v pražském Veletržním paláci. Poměrně reprezentativní výstavní retrospektivu tohoto spiritus agens amerického pop-artu, zachycující jeho tvorbu v rozmezí čtyřiceti let, připravilo pro Národní galerii Muzeum Andyho Warhola v Pittsburgu.

Celý výstavní projekt je putovní a právě Praha je poslední zastávkou na jeho euroasijské cestě. Je třeba připomenout, že funkci jakési "ochutnávky" pro českého diváka koncem minulého roku dosti dobře zastala výstava Fragmenty, kterou ze sbírek Muzea moderního umění ve slovenských Medzilaborcích připravila a nabídla Galerie Bayer and Bayer v pražském Montmartru.

Logo

Andy Warhol (1928-1987), malíř, grafik, filmař, akcionista a návrhář se počátkem 60. let stal ve světě výtvarného umění celebritou, jež dokázala zastínit i dosavadní modernistické hvězdy - Dalího a Picassa. Důvod nebyl obsažen výhradně v jeho díle, ale i v novém ztvárnění vlastní "role umělce" - nikdo si dosud nedokázal vytvořit tak sugestivní image osobnosti. Typický pro Warhola je i fakt, že zatímco společenská smetánka od New Yorku až po Paříž počala adorovat a snad i chápat jeho dílo, umělec sám pomalu výtvarné umění opouštěl, aby mohl svůj zájem obrátit k divadlu, filmu a hudbě.

Na výstavě jsou dosud přesvědčivě zastoupeny příklady Warholových tematických okruhů - tedy portréty filmových a rockových hvězd (včetně nejznámější série obrazů Marilyn Monroe), zmnožené reprodukce ambaláží zboží denní potřeby mapují ikonografii industriální společnosti (samozřejmě jsou zde k vidění plechovky od Campbellovy polévky, které se později staly symbolem jeho umění), jakož i atraktivní události, jimiž krmí své čtenáře bulvární tisk (obrazy havárie či elektrického křesla). Sugestivnost obrazů těží z ironického nápadu (socha Svobody v "maskovacím provedení" či veskrze elegantní pojetí tvaru lebky), dotvořeného neosobní warholovskou technikou syntetické barvy a sítotisku na plátně.

Logo

Brilantním propojením umělcových "silných stránek" (tedy nápadu, kompozice a ironie) se vyznačuje i mobilní objekt Stříbrná oblaka. Výtvarné parafrázování, a tím i nové zhodnocení znaku se objevuje ve dvojicích barevně odlišených obrazů kříže, dolaru či komunistického emblému srpu a kladiva, jehož výtvarně znakovou určitostí a významovou prostopravdou byl Warhol evidentně natolik fascinován, aby ji podrobil ironické zkoušce "zelegantnění" v podobě Zátiší. Právě v takovýchto "dvojnásobných významových zcizeních" se projevuje jeho přínos snad nejzásadněji. Překvapením pro českého diváka může být výstavní podchycení počáteční fáze Warholovy tvorby - jeho výtečně zkratkovitých tušových kreseb, jakož i kreseb vytvořených jeho matkou Julií...

autor: jv
Spustit audio