Komplet Dvořákových symfonií v nahrávce Jiřího Bělohlávka
Pořady Hudební galerie v týdnu od 8. do 12. září nechají postupně zaznít všem devíti symfoniím Antonína Dvořáka, a to v souborné nahrávce, kterou v uplynulých dvou letech pořídil s Českou filharmonií Jiří Bělohlávek.
Poslouchejte od 8 do 12. září v Hudební galerii.
„Bude to úspěšný projekt,“ říká o kompletu symfonií hudební režisér Arend Prohmann, který se od podzimu 2012 v pražském Rudolfinu podílel na nahrávání, souběžném s abonentními koncerty orchestru. A ředitel filharmonie David Mareček při vydání kompaktních desek s Dvořákovou symfonickou hudbou hovoří o jasném signálu, že svůj návrat mezi světové orchestry myslí filharmonici vážně.
Dvořákovský komplet se objevil na prestižním labelu Decca Classics po více než padesáti letech – po někdejší souborné nahrávce Londýnských symfoniků. Jde nyní o živý záznam a o vůbec první cyklus labelu nahraný v HD 24 bit 96 Hz, navíc masterovaný pro iTunes. V tuzemsku vyšel komplet Dvořákových symfonií v podání České filharmonie naposled před 32 lety – tehdy s dirigentem Václavem Neumannem.
Řekl bych, že i všichni další velcí čeští skladatelé po Dvořákovi šli podobnou cestou. Ovšem samozřejmě ve výsledku každý zcela rozdílným vlastním stylem, jako například Janáček a Martinů… Česká filharmonie zní velmi po svém. Myslím, že je jen pár orchestrů na světě, které si udržely ve srovnatelné míře svou jedinečnost. Mám na mysli ještě Vídeňské filharmoniky a drážďanskou Staatskapelle. Důvody spočívají zčásti v užívaných nástrojích, zčásti v dlouhé tradici předávané z jedné generace hráčů na druhou... Jsem přesvědčen, že cyklus bude úspěšný především proto, že žádný jiný orchestr nedokáže jít tak hluboko ke kořenům Dvořákovy hudby. Není to jen Dvořákova hudba, co žije v každém jednotlivém hráči, protože ji hrají tak často, ale ve hře je i širší kulturní kontext. Zdá se pak díky této kombinaci, že hudba jde každému přímo ze srdce. Kdykoli jsem tenhle neuvěřitelný stupeň identifikace vycítil, vehnalo mi to při natáčení skoro slzy do očí.Arend Prohmann
Záznam zprostředkovává maximální autentický zážitek, proslulou akustiku Dvořákovy síně pražského Rudolfina a specifický ryze český zvuk orchestru. Vedle audio podoby bude na světovém trhu později k dispozici i videonahrávka všech symfonií a dokumentární film. A počítá se s televizním vysíláním koncertních záznamů i filmu.
Jedinečnost Dvořákovy hudby spočívá podle hudebního režiséra Prohmanna, jak uvedl v časopise Harmonie, v syntéze zakotvení v české tradici na jedné straně a z něho vyrůstajícího vlastního osobního stylu na straně druhé.
