Komorní tvorba klasiků 20. století
Visačku vysoké kvality má pozoruhodné CD s komorní hudbou 20. století v podání dívčího souboru Puella Trio (ArcoDiva). Tvoří jej pianistka Terezie Fialová, houslistka Eva Karová a violoncellistka Markéta Vrbková, které se sešly k společné práci už v roce 2003 na brněnské konzervatoři.
Přes mládí členek (dosud studují) si těleso už získalo úctyhodné renomé doma i v zahraničí, účastní se prestižních festivalů, získává ceny v mezinárodních soutěžích, například druhá místa v soutěži Rovere d´Oro v italském San Bartolomeu a v soutěži Marie Judiny v Petrohradě. O dobré připravenosti, vysoké interpretační úrovni a vytříbeném smyslu pro moderní hudbu svědčí disk sestavený ze skladeb předních autorů 20. století Bohuslava Martinů, Alfreda Schnittkeho a Dmitrije Šostakoviče.
Do popředí zájmu tvůrců velkých symfonií, oper, kantát či baletů vždy patřila také komorní tvorba. Bohuslav Martinů například napsal množství drobnějších komorních skladeb, často na objednávku či z podnětu přátel. K nejpozoruhodnějším patří cyklus Bergerettes z roku 1939. Název odkazuje k renesanční vokální hudbě 15. a 16. století, z níž skladatel vycházel ve formální stavbě díla; obsahově je lze nejspíš zařadit k neofolklorní linii tvorby, kam patří třeba jeho Kytice. Vazbu k odkazu minulosti obsahuje i Klavírní trio č. 1, jež nese znaky pozdního romantismu. Dmitrij Šostakovič je napsal v roce 1923 během studií jako studentskou práci; závěr skladby dokončil o řadu let později Boris Tiščenko, jeden ze Šostakovičových žáků. Dvouvěté Trio Alfreda Schnittkeho inspirované ruským pravoslavným zpěvem má filozofický rozměr. Jeho hlavním tématem je smrt. Původně (roku 1985) autor skladbu napsal jako smyčcové trio, teprve o několik let později ji zpracoval pro klavírní trio - v této podobě, jak ji představuje Puella Trio, jde o vůbec první nahrávku v Česku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
