Komiks Spiritistky se esoterice nesměje, říkají autorky

7. prosinec 2019

Cenu Book in Progress získal na přehlídce připravovaných knih komiks Spiritistky o dvou přítelkyních, které pořádají spiritistické semináře. V ArtCafé ho představily scenáristka Klára Vlasáková a kreslířka Juliana Chomová.

„Hlavní postava a vypravěčka příběhu se jmenuje Laura, je jí přes 40 let, je rozvedená a od života toho moc nečeká. Pak ale naváže přátelství se Salvátorou, která pořádá spiritistické akce, kde pracuje s energiemi návštěvníků,“ popisuje komiks Klára Vlasáková. „Seance nepovažujeme za rejžování peněz. Není to kritika, můžeme to klidně brát tak, že jsou to setkání lidi, kteří spolu chvíli v tichu sedí a meditují. Pokud seance nepomůžou, tak ani neuškodí. Laura na to nevěří, ale je to právě ona, kdo získá zázračnou schopnost léčit lidi dotykem. Tím se změní celý její svět a přátelství dostane úplně novou dynamiku.“

Spiritistky vznikly díky virálnímu videu, které autorka scénáře před pár lety sledovala se smíšenými pocity. „Jmenovalo se to Druhé převtělení Krista, je to takové bizarní video, kde jedna žena říká o své přítelkyni, že je převtělení Krista a že jsou připravené s tím nějak pracovat a říct to světu. Po těch prvotních pocitech jsem si říkala, jaký je vlastně jejich vztah, který k tomu všemu nějak vedl. Ale od toho videa se to pak dostalo o dost jinam.“

Rychlý střih a hodně podnětů fantazii

„Stylizace je hodně minimalistická,“ popisuje Juliana Chomová kresbu.

„Není to nějak zásadně prokreslené, spíš dávám čtenáři možnost si ten obraz dotvořit, dovyprávět a najít další spojitosti. V příběhu jde o vztah dvou lidí a duchovní rovinu, takže je tam hodně podnětů, které vyzývají k obrazotvornosti. Používám zároveň rychlý, filmový střih, předěly, ostré skoky do minulosti nebo například k tomu, co lidi zrovna slyší nebo cítí.“ Chomová, která je díky své proměnlivé kresbě a divokým změnám  prostředí jednou z nejvýraznějších zdejších autorek, nemá ráda, když dostane čtenář všechno předem vysvětlené a zjednodušené. Čtenáře chce přimět, aby se při čtení sám maximálně zapojil.

Starší ženy jsou na okraji, nebo terčem vtipů

Podle Kláry Vlasákové bylo jednou z jejich motivací napsat příběh o přátelství dvou žen ve středních letech i to, že je to opomíjené téma.

Čtěte také

„Třeba v pubertě mi dost lidí říkalo, že tyhle ženy budou vlastně taková nepřátelská skupina. Mám vlastně pocit, že společnost ženy rovnou staví proti tobě, ale z mé zkušenosti to je úplně opačně. Ženy o generaci nebo dvě starší mi v životě pomohly i mě toho dost naučily. V uměleckých zpracováních tahle skupina pak hraje buď vyloženě vedlejší roli, nebo bývá terčem vtipů, česká kinematografie si třeba často dělá legraci z žen, které už nejsou mladé. Nepředepisovala bych nikomu o čem má psát nebo točit, ale už jsem z toho trochu unavená.“

Poslechněte si celý rozhovor, který naleznete v kompletním záznamu ArtCafé. Řeč přišla i na předchozí komiks dvojice, který je napsaný v angličtině a jmenuje se Magnus. Spojuje v sobě tři povídky a odehrává se ve finském městě, na které se řítí asteroid. V hudebním výběru se Pavel Zelinka zaměřil na písničky o duchovnu a duších a na produkci slovenského vydavatelství Slnko Records. Příspěvek o belgickém malíři Lucu Tuymansovi připravila Martina Holá.

Spustit audio

Související