Komedie, empatie a hra – to co nás spojuje navzdory rozdílnému věku, místům, kde žijeme, i toku dezinformací
Jak se fenomén městských legend, dezinformací a konspirací propsal do divadelní inscenace Černá sanitka, karetní hry Nekrm kachnu! a dokumentárního filmu Dobré zprávy?
Hana Husovská, ze studentského spolku Fakescape, popisuje, jak se členky a členové spolku pomocí hravých workshopů s prvky únikových her snaží dalším mladým lidem ukazovat, jak si ověřovat informace a na co si dávat na internetu pozor. „Necháme je, aby se to naučili pomocí hry. Pak následuje reflexe,“ popisuje Husovská jednu z cest, jak ve školách zlepšovat povědomí o mediální gramotnosti.
Spolek Fakescape nově přichází s karetní hrou Nekrm kachnu!, která má sloužit jako další pomůcka k rozvíjení mediální gramotnosti. Hra je určena pro hráče od dvanácti let. „Doufáme, že pomůže rozvíjet i mezigenerační dialog,“ dodává Husovská. Nová hra pracuje s kritickým čtením textu a poukazuje na pojmy z novinářské praxe. „Například hráče seznamujeme s pojmy jako datová žurnalistika nebo publicistika a zpravodajství, ale zůstává tam i praktický prvek. Vysvětlujeme také, jak odhalit falešnou zprávu,“ zmiňuje Hana Husovská.
Empatií proti dehumanizaci
Dalším hostem ArtCafé je Ondřej Šálek. Hlavní postavou jeho dokumentárního filmu Dobré zprávy je Petr Černý, muž, který vysílal bláznivé zprávy prostřednictvím vlastní internetové dezinformační televize. Šálek razí heslo empatií proti dehumanizaci a říká: „I dezinformační scéna si vytváří určitý underground. Pro mě byl důležitý empatický postoj. Přišlo mi důležité říct, že jsou to normální lidé, kteří v sobě mají obří míru lidskosti a solidarity.“ Šálek dále uvažuje nad tím, co do našeho přemýšlení o světě přináší relativizace norem a dogmat. Podle jeho zkušenosti s tím přichází další znejistění i určitý druh exkluzivního pocitu a tvůrčího elánu.
S divadelní dodávkou do izolovaných lokalit
Černá sanitka je teenagerská komedie, která od letošního léta vyjíždí z Činoherního studia v Ústí nad Labem. „Je to specifická věc. Hrajeme ji i ve vyloučených lokalitách. Premiéru jsme měli pod záštitou Člověka v tísni v ghettu v Předlicích,“ říká v pořadu Adam Ernest, režisér Černé sanitky, který se během příprav inspiroval stejnojmennou knihou etnologa a folkloristy Petra Janečka.
„Cílíme na diváky kolem patnácti let. Neměl jsem ambici někoho poučovat. Chtěl jsem udělat zábavnou věc pro generaci, která považuje divadlo za prudu,“ vysvětluje Ernest, proč pracoval s žánrem městských legend. Ernest dále zmiňuje, že vzal do hry příběhy, kterým se člověk ve společnosti dalších lidí zasměje. Zároveň ale dodává, že strašidelná linie vyprávění probublává kdesi dole. „Když si na ně pak člověk vzpomene o samotě, horor může začít.“
ArtCafé prostupuje tematický hudební výběr Ondřeje Bambase, který vybrané hudební ukázky doprovodil historkami stojícími na hranici fikce a reality.
Související
-
Vděční teroristé i strach o své tělo. O městských legendách s Petrem Janečkem
Hoaxy, fámy, fake news, městské legendy – nedůvěryhodné zkazky, které zaplavují internet. Jejich obsah se různí. Pokrývají témata od stravování přes medicínu až po....
-
Nádraží jsou křižovatky příběhů. Umělecké intervence víří prach, který na ně pomalu padá
V Česku najdeme vlaková nádraží, která za podivuhodných okolností zasáhlo kulturní a umělecké dění. Patří mezi ně i železniční stanice Moldava, Praha-Bubny a Klatovy.
-
Skateboard je způsob, jak se vypořádat s ruchem velkoměsta a jeho překážkami
Jakub Otčenášek, sinolog a religionista, a Jakub Novotný, antropolog a výtvarník, vyprávějí o tom, co do života, prostoru města i krajiny přináší médium zvané skateboard.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.