Komedie dell’arte je pudový živel. Miluju sluhy a starce, říká divadelnice Kateřina Bohadlová
Svět baroka objevila absolventka germanistiky a italianistiky počátkem milénia, kdy společně s partou lidí z náchodského gymnázia kývla na to, že na Kuksu zinscenují hru Amor Tyran neznámého autora. Nadšení ze spontánní divadelní kreace a silný pocit svobody je vedl k založení souboru Geisslers Hofcomoedianten, který už dvacet let přetavuje nejrůznější barokní náměty, texty i scénické formy do současné divadelní podoby.
Jak se Geissleři profesionalizovali? Jak silný vliv má na jejich poetiku italská komedie dell’arte? Proč má ona sama nejradši postavy sluhů a starců? A co přinesl několikaletý pobyt v americkém Portlandu? Ve Vizitce se ptala Markéta Kaňková.
Související
-
Německé divadlo je tradičně politické, reflektuje i otázky genderu, říká dramaturg Petr Štědroň
Všechno, co jste chtěli vědět o divadle německy mluvících zemí, nabízí Pražský divadelní festival německého jazyka pod vedením Petra Štědroně. Do Prahy se přesunul z Brna.
-
Přál bych si, aby české divadlo víc riskovalo, říká herec a režisér Philipp Schenker
Narodil se ve Švýcarsku, žil v Holandsku, za svůj domov považuje Prahu. Česky se naučil díky práci a dětem, nejlepší přátele má ale dodnes mezi cizinci.
-
Mám rád nabroušené autory, říká režisér Petr Mančal
Formovala ho nespoutanost Filipa Topola, miluje obrazy Hieronyma Bosche a v dospívání závodně běhal. Divadlo pro něj dlouho představovalo cosi umělého.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
