Kolářova výstava Úšklebek století je syrové svědectví o lžích a manipulacích komunismu

Ten strašidelný obličej nad vchodem do pražského paláce Kinských nikdo nepřehlédne. Ilustrace Jiřího Koláře k románu Mnich od spisovatele M. G. Lewise láká kolemjdoucí na výstavu Úšklebek století, která slavného českého výtvarníka, básníka a překladatele představuje jako neotřelého komentátora nelehké doby.

„Mnich je kniha naplněná gotickým hororem, a ta maska odpovídala hororu, který jsme prožívali v Československu,” říká spoluautorka výstavy Milena Kalinovská. „Dodnes si nejsem jistá, jestli jsme vybrali správný vizuál, ale jsem přesvědčená, že je stejně drsný jako úšklebek tohoto století.”

Syrové svědectví jménem Týdeník 1968

Když přespolní dělník Jiří Kolář na harfu komínů hrál

• Upravit
• Smazat

„Trhal jsem růže těžních věží/ Verše pročesával komínů hřebenem…,“ píše v básni Kladenská noc básník, překladatel a výtvarník Jiří Kolář, jehož sté výročí narození si 24. září připomínáme. Kladno hrálo v životě začínajícího umělce podstatnou roli. V Kladně Jiří Kolář dospíval, žil v letech 1925 až 1945, pracoval jako truhlář a ještě jako „přespolní dělník“ vstoupil v roce 1941do české literatury sbírkou Křestný list.

Jako had se palácem Kinských na Staroměstském náměstí vine Týdeník 1968 neboli šestašedesát koláží Jiřího Koláře (1914 - 2002). Pomocí výstřižků z dobových novin, vlastního archivu i dalších materiálů pravidelně a s nadsázkou sobě vlastní zaznamenával a interpretoval události roku, kdy Československo obsadila vojska Varšavské smlouvy. Nyní je tato v Česku nikdy nevystavená série součástí výstavy Úšklebek století, kterou přímo pro „osmičkový” rok připravila Národní galerie.

Týdeník 1968 přináší syrové svědectví o neprávech, falších a lžích, kterými občany manipuluje režim, v tomto případě komunismus.
Milena Kalinovská

Spoluautorkou výstavy je ředitelka sbírky moderního a současného umění Milena Kalinovská. Na Týdeníku je podle ní unikátní také fakt, že se v něm setkává několik momentů – historie, soudobá odezva na politickou situaci i na ztrátu přátel a na vlastní osud. (Tý)deníkovou sérii si Národní galerie vypůjčila z Neues Museum Nürnberg, kde podle Kalinovské vlastní jednu z nejkvalitnějších Kolářových sbírek na světě.

Jiří Kolář byl přátelský a odvážný člověk, který vždy říkal pravdu

Marie Klimešová: Obraz Imaginace strachu má tajemství úplně jinde, než je vidět na první pohled

• Upravit
• Smazat

Hostem čtvrteční Vizitky byla historička umění a vysokoškolská pedagožka Marie Klimešová.

Stejně důležité jako Týdeník jsou však v paláci Kinských i další výstavní pasáže, například ta pojmenovaná Doba ledová. Tvoří ji na první pohled nenápadné vystřižené černobílé fotografie z počátku 50. let. Podobné „readymades” – podle slovníku francouzského praotce konceptuálního umění Marcela Duchampa předměty, které mohou být samy o sobě uměním – zakoupila Milena Kalinovská v polovině nultých let do sbírky prestižního Hirshhornova muzea ve Washingtonu.

Když jsem poprvé uviděla díla Jiřího Koláře bylo to pro mne něco úplně nového. A neskutečně silného.
Milena Kalinovská

S poetikou Jiřího Koláře se poprvé setkala roku 1968 v Praze, když jednoho odpoledne vstoupila do přeplněné Špálovy galerii. Později se v pařížské emigraci s Jiřím Kolářem spřátelila. „Nebyla jsem známá kurátorka, přesto mě hned napoprvé přijal,” vzpomíná. O Jiřím Kolářovi mluví jako o velice přátelském, odvážném člověku, který říkal pravdu i v těch nejtěžších situacích. „Byla to pravda, za kterou mohl být popraven,” zmiňuje jeho silně antitotalitární sbírku Prométheova játra z počátku padesátých let, kvůli které strávil několik měsíců ve vazbě.

Národní galerie bude pokračovat prvorepublikovými osmičkami

Anna Pravdová: Chceme připomenout, že jsme bývali otevřenou a kosmopolitní zemí

• Upravit
• Smazat

V současné době v pařížském Grand Palais probíhá velká retrospektivní výstava průkopníka abstraktního malířství Františka Kupky, která se na podzim přesune do Valdštejnské jízdárny v Praze.

V ArtCafé jsme mluvili také s kurátorkou Annou Pravdovou, která se svým týmem v Národní galerii připravila u příležitosti stého výročí založení Československa expozici První republika: 1918 –1938. Na výtvarnou scénu pestré prvorepublikové doby by se ráda podívala očima tehdejšího uměnímilovného obyvatele Československa. Tedy nejen Prahy, ale i Zlína, Brna či Košic. Návštěvník projde stylizované dobové výstavní síně, bude se moci podívat na někdejší filmy a fotky a prohlédnout si prvorepublikové žurnály. Výstava se ve Veletržním paláci otevře 24. října a přístupná by měla být až do začátku rekonstrukce budovy. Ta by měla začít roku 2020.

V expozici se snažíme o rekonstrukci některých dobových výstav.
Anna Pravdová

Anna Pravdová se svými kolegy dbala na to, aby publiku představila i méně známé obrazy. „V depozitářích jsme našli díla, která se běžně nevystavují, například práce z výstavy svazu Devětsil, která se konala začátkem 20. let 20. století ve společnosti pro podporu umění Krasoumná jednota. Návštěvníci tu tedy uvidí i jiné autory a autorky než známé Františka Muziku, Adolfa Hoffmeistera nebo Aloise Wachsmana,” vypočítává Anna Pravdová.

Celé ArtCafé včetně hudby Laurie Anderson, kterou do vysílání vybral Domink Gajarský, si můžete poslechnout zde: