Kocouru Vavřincovi je padesát
Je to už padesát let, co se na stránkách populárního dětského časopisu Mateřídouška poprvé objevily kreslené příběhy kocoura Vavřince a jeho přátel.
Od té doby na nich vyrostly děti několika generací. A nedají na ně dopustit, ani když už jim třeba dneska táhne na šedesátku. K velké radosti jejich autorů Dagmar Lhotové a Z. K. Slabého, kteří ve vltavské Mozaice vzpomínali mimo jiné na to, jak to všechno začalo.
Chtělo to něco nového
Universum Brdečka. Celovečerní dokument připomíná legendu českého filmu
Do kin se dostává dokument Universum Brdečka. Představuje spisovatele, scenáristu, výtvarníka, animátora a režiséra Jiřího Brdečku.
Doba jim tehdy příliš nepřála – komiks byl pro komunistické pány něčím imperialistickým, něčím, co do naší kultury rozhodně nepatří. Nicméně prošel. Možná i proto, že se autoři neinspirovali v Americe, ale v ryze české tradici. „Chtěli jsme navázat na takové velikány, jakými byli Ondřej Sekora či Josef Lada,“ vzpomíná Slabý. Manželský tandem spojil své síly s geniální výtvarnicí Věrou Faltovou. Bylo to šťastné rozhodnutí. Faltová vypodobnila Vavřince a jeho přátele – i poťouchlé naschválníky – jednoduše, výrazně a moderně. Ovšem při zachování zmíněné české tradice. Vzniklo tu tak něco, co naše děti neznaly: skvěle ilustrovaný akční seriál plný napětí a nenásilného poučení. Rozhodně tak není náhoda, že vedle dětí si ho oblíbili i rodiče.
Hlavní hrdinové komiksu bojovali mezi sebou i se zlomyslnou myší
Nerozlučnou čtveřici zvířátek tvoří „broukopytlíkoidní“ kocour Vavřinec, rozmazlená psí holčička Otylka, prasátko Mojmír, které je básníkem a vůbec snílkem, a nerudný kozel Spytihněv. Místo Spytihněva měl být původně členem party kohout, ale nějak Zdeňku Slabému a Dagmar Lhotové nepasoval mezi ostatní. A toho kozel využil.
Vedle zmíněné čtveřice se v příbězích míhá i zlomyslná myš Julie, která sice zlobí, ale má svůj šmrnc a zajímavě záludné nápady. Ti zlomyslnější z nás jí občas i trochu přáli.
Lhotová se Slabým vzpomínají:
Chtěli jsme cyklus udržet dva, tři roky, tak, aby měl spád a napětí. Nakonec vycházel deset let. A měli jsme nápady na další desetiletku, jenže jsme byli politicky nepohodlní a postupně jsme byli nuceni literární pozice opustit.
Naštěstí si ale Vavřinec žil svým vlastním životem, byla to vlastně taková velká jízda: vyšlo pět knih, vznikly nejméně tři divadelní hry, Vavřinec učil děti anglicky a k vidění bylo i několik televizních a filmových počinů. Vavřinec se stal fenoménem.
Aktuální ohlasy
Zaslouženě tak půlstoletí slaví, dá se říct, ve světle reflektorů. V BB artu vychází ve výpravně pojatém svazku přetisk všech pěti „Vavřincových“ knih, a Polí5 posílá na trh CD nazvané Jiná hudba pro kocoura Vavřince. Na něm se špička české alternativní muziky vyznává, každý po svém, ze své lásky k nezapomenutelným příběhům. Oba počiny vznikly s velkou péčí a úcta k Vavřincovi, jeho přátelům i nepřátelům, Dagmar Lhotové, Zdeňku Karlu Slabému a Věře Faltové z nich přímo čiší.
