Knihy ve mně spouštějí obrazy a vyvolávají potřebu vyprávět příběhy vizuálně, říká Tereza Bartůňková
Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Ze své knihovny vybírá Tereza Bartůňková, vizuální umělkyně a ilustrátorka.
„Knihy pro mě byly odjakživa víc než jen nositelky významu,“ říká výtvarnice a ilustrátorka Tereza Bartůňková, „už od dětství bylo mé setkávání s nimi úzce propojeno se zájmem o vizuální umění.“
K autorům literárních námětů, které scénograficky převedla na jeviště, patří Petr Rákos, D. H. Lawrence, Šōhei Ōoka, Michael Ende či Timothée de Fombelle. Také se dozvíte, k jakému vizuálnímu jazyku ji přiměl Franz Kafka či Hermann Hesse nebo co pro ni znamenalo ilustrovat Werichovo Fimfárum:
Byl to šok a zároveň radostná výzva. Předchozí vydání totiž ilustroval Jiří Trnka, takže jsem se zpočátku cítila téměř nemístně. Ilustrace jsem pojala černobíle – to byla moje přirozená paleta a zároveň pocta Trnkovým perokresbám. Zvolila jsem tušovou lavírku a kresbu mikrofixem s nejtenčím hrotem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Karel Čapek: Bílá nemoc. Slavné protiválečné drama na obranu denně pošlapávané humanity
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Pavel Molek: Křižovatky. Drama o osudu Aloise Kříže, symbolu kolaborantství za protektorátu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
