Knihy mi jsou osudem. S každou další mám pocit, že ze sebe trhám kus masa, říká Radka Denemarková

Čokoládová krev je nový román Radky Denemarkové. Je o objevu ropy, bezohledné moci peněz a neviditelnosti chudoby. V románu je čokoládová krev už zmíněná ropa, ale třeba i inkoust nebo skutečná krev. Proč se Radka Denemarková rozhodla tento román napsat? „První nápad jsem měla před deseti lety, ale můj život je takový, že si u stolu něco vymyslím, ale život mi pak vnutí témata jiná,“ říká Radka Denemarková.

Radka Denemarková: Čokoládová krev|foto:Host Brno

„Měla jsem takové období, kdy jsem romány prosvěcovala prostor, kde jsem se narodila – to znamená tehdejší Československo, Česká republika, ale zároveň středoevropský prostor. A pak byl moment, myslím, že to bylo knihou Příspěvek k dějinám radosti, kdy jsem si uvědomila, že jsem součástí světa. A po těch tématech, kdy jsem se věnovala velkým tématům, včetně mé životní knihy Hodiny z olova, tak jsem se zase k tomuto prostoru vrátila a zbývala mi poslední otázka v mém životě – Co je vlastně to češství? Co to znamená, co utváří tu mentalitu? Proč se všude na světě poznáme po čuchu? Je to otázka způsobu myšlení, chování…“ popisuje.

Pro mě to je román témat, ne román dat. Je to pocta lidem, kteří neměli v životě lehkou cestu k psaní – jako ženy v 19. století. A je to pocta jazyku.

Jako vlakem v textu projíždějí 19. stoletím Božena Němcová, nebo John D. Rockefeller a George Sandová. Co můžeme pochopit z příběhu právě těchto tří osobností? „Napsala jsem sice román, který je o 19. století, ale je to o nás, o současné době, protože tam spousta současných problémů skutečně pramení. A vždycky je důležité, a to román umí, ukázat věci v kontextu, to znamená paralelně v té které době. Jestliže my jsme tady řešili národní obrození, báchorky, začínající nacionalismus, co se paralelně dělo ve světě.“ 

Mrtvorozená Eliška Frankensteinová

Radka Denemarková není jen spisovatelkou, ale také překladatelkou. Od úterý 28. listopadu poběží na Vltavě nová Četba s hvězdičkou z románu Michaela Stavariče Mrtvorozená Eliška Frankensteinová v překladu právě Radky Denemarkové. „Ke každému překladu, ke každé knize jsem přistupovala originálně. Stejně tak, jako když píšu, v tom se to nemění. A hlavně se ani nemění úctka k jazyku,“ říká Denemarková a dodává: „Když jsem překládala texty Herty Müller, tak tam se člověk musí odpojit od světa a pilovat každou větu. U tohoto textu byl důležitý dech, protože hlavní postava dech popadá… Takže před překládání jsem chodila na dlouhé procházky, aby se mé tělo dostalo do toho rytmu. Skutečně je těžké vysvětlit, co všechno hraje roli v tom, aby byl překlad přesný.“