Knihu si přečíst můžete, hrad je nepřehlédnutelný. Publikace Hrad a katedrála v moderní Praze nahlíží dějiny české duchovnosti skrze osudy výrazných osobností
„Přesně takovou knihu potřebujeme,“ prohlásil prý Martin C. Putna na veřejné přednášce, kde americký bohemista Bruce Berglund prezentoval, k čemu ve svém tématu zatím dospěl. Jsou Češi opravdu národem „něcistů“? V čem selhal Masarykův projekt duchovního základu národního sebepojetí? A jak se propojení světské moci se sakrálním fundamentem projevuje v architektuře? Nejen na tyto otázky odpovídá kniha s podtitulem Touha po posvátnu ve věku skepse od nakladatelství Academia.
Svatá trojice a civilní svatyně
„Bruce Berglund nám pomáhá vidět naše vlastní kořeny, což je fantastická role zahraničních bohemistů, kteří se na nás dívají z vnějšku. Jemu se skutečně podařilo se zaměřit na trojici Masaryk, jeho dcera Alice a architekt Plečnik a vidět v nich tři základní typy české moderní zbožnosti, která se vztahuje k tradicím a zároveň je nějak inovativní. Navíc se všichni podíleli na přetvoření Hradu do té nové podoby té civilní svatyně,“ vysvětluje Martin C. Putna, který publikaci kriticky komentoval, odborně recenzoval a napsal k ní i doslov.
A dodává: „Architektura je v tomto smyslu pořád jakousi královnou umění, protože má v sobě vrstvu symbolů, které by měly k něčemu odkazovat, a zároveň i vrstvu řeči čistě výtvarné, která hovoří emocionálně-intuitivně. A zároveň je uměním veřejného prostoru. Architektura na tak klíčových místech ‒ jako Pražský hrad ‒ je něco, co mají všichni před očima a nějakým způsobem to formuje jejich vnímání prostoru, světa i dějin. Hrad je tady všude s námi.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
