Knihovna zapomenutých zpráv. Putování za židovskými památkami s Václavem Fredem Chvátalem

1. listopad 2025

Telický židovský hřbitov na návrší za vesničkou Kopec u Prostiboře, dokonale zasazený do krajiny, na místě s překrásným výhledem až za severní břeh říčky Úhlavky a jižně k Sedmihoří, byl na jaře roku 2010 prohlášen za kulturní památku. Na procházku místem s magickou silou a silným příběhem zve Tamara Salcmanová a Václav Fred Chvátal.

V. F. Chvátal je absolventem Filozofické fakulty v Praze a lesnické školy v Brně, studoval kulturní antropologii v Korpilahti a Jyväskylä ve Finsku a muzejní propedeutiku. Jeho místo a čas patří záchraně, systematické dokumentaci a výzkumu židovských památek. Václav Fred Chvátal zdokumentoval kolem 200 židovských hřbitovů v České republice, Polsku a Německu (téměř 40 tisíc náhrobků).

Pořídil první dokumentaci všech židovských náhrobků na historickém území Finska včetně překladu hebrejských epitafů do finštiny. Na svém kontě má přes 90 publikačních titulů, mezi nimi metodiku výzkumu epigrafických památek a tzv. teorii vložené řady, která objasnila postup pohřbívání na starých venkovských židovských hřbitovech. Je jazykově zdatný, mimo jiné ovládá finštinu, hebrejštinu, jidiš. Podílí se na dokumentaci a záchraně zanikajícího livonského jazyka v Lotyšsku.

O židovském hřbitově v Telicích na Tachovsku, na jehož obnově a dokumentaci pracoval, pronesl:

To je pravý diadém krajiny a současně knihovna zapomenutých zpráv o zdejším životě biblického lidu. Snažil jsem se proto při dokumentaci zachytit co možná největší části textů, byť někdy nesrozumitelné, nečitelné nebo čitelné pouze fragmentárně. Také všechny značky zkratek a číslic, interpunkce i drobné dekorační značky typické pro hebrejskou epigrafiku zachycuji v opisech co možná nejvěrněji. Pro svůj počítač jsem k tomu vytvořil speciální epigrafickou hebrejskou charakterovou sadu.

autor: Tamara Salcmanová
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.