kniha: Vít Janota, Praha zničená deštěm. Praga Caput Regni, (Dauphin, Praha 2007)

12. únor 2007

Amatérský saxofonista, fyzik molekulárních struktur, programátor a počítačový grafik, básník Vít Janota ve své třetí sbírce, vydané nakladatelstvím Dauphin, si vyšel na procházku městem zničeným nejen deštěm, nejen velkou povodní, ale především chorobou zvanou lidská civilizace.

Mezi velmi osobním Prologem, v němž se Vít Janota představuje jako člověk uvízlý / v nulovém bodě / ve výslednici neurčitých / protichůdných sil / neurčitého času / někde na pokraji / středního věku a mezi Epilogem se sugestivní otázkou: Kde bys bylo ... nedonošené Brno ... či Kde bys byla ty / šlachovitá Ostravo je prostřeno deset obrazů, básní psaných volným veršem a věnovaných hlavnímu městu.

Básník v nich masivními tahy vykreslil podobu metropole, k níž má evidentně vřelý vztah, především: Za jasných rán / kdy město ještě dýchá / kouzlem deštivé noci, ale také za takových rozednění, kdy se mu zjevují věci tajemné a skryté. Zřejmě by toto opěvované místo ztěží opouštěl, ale v žádném případě Vít Janota není slepým okouzleným pěvcem, utopeným v sentimentu nebo zatíženým velkolepou historií.

V pohledu na pražská zákoutí i prostranství je jednoznačným a někdy až drsným realistou. Vnímá město jako zraněný, rozbolavělý, ale stále ještě živý a fascinující organismus, naplněný věcmi záhadnými a utajenými, hroby magických pentagramů, rošty barbarských ohňů či prastarými mýty. Slovo zničená má v názvu jeho sbírky podstatné místo.

Básník neprochází centrem města, nekráčí po "královských cestách" a vyhýbá se reprezentativním palácům. Drží se v těsné blízkosti, na okraji a v ústraní - na Františku, v sousedství nabubřelých hotelů a módních barů, v uličkách starého Josefova, kdesi na Smíchově, v kasárenském Karlíně či v Holešovicích, jimiž zní kolovrátková znělka nádražního rozhlasu. Ale vždy tak, aby zůstal v dohledu pádící klopotavé řeky, na dosah bizarních pavlačových kontinentů měšťanských i činžovních domů. To je prostor, který Janota vnímá a skrze nějž pozoruje. Prstenec řeky a zároveň kruh, který je jakýmsi zhmotněním hranice mezi dávnověkou historií a mezi lezavým vpádem funkčního nevkusu současnosti.

Vít Janota nemluví, alespoň ne v prvním plánu, o městě dokonalém, krásném a uchvacujícím. Prochází panoptikem přeludů vsazeným v barvotiskových kulisách / fušersky vylisovaných / plastových rájů. Janotova poezie patří dnešku. Sice vnímá ozvěnu, znějící po všech dávných božstvech, mýtech a pověstech. Vidí cenu stavebních památek, ale také onu další tvář, zohyzděnou, posetou nákazou, lávovými proudy / budovatelského nadšení i plísní snobských obrkanceláří. Jestliže voda, řeka, která plyne, zaplavuje, splachuje a omývá je jedním z výrazných momentů Janotových básní, neméně významná je metafora zkamenělé, zakleté a ztuhlé řeky, jíž je pozemní komunikace, železniční i silniční síť. Spojnice i tepna, zároveň koryto i jizva, kterými je odplavována inspirace i okouzlení. Viadukt / jako obrovitý šupinatý had, ale především, místo, kterým arogantní duch ... socialistických plánovačů ... S všetečnou precizností / plastických chirurgů / vedl řez samým srdcem města. Tak je popsána magistrála, protínající Václavské náměstí. A básník pokračuje, jakoby naslouchal vzdechu raněného místa, když říká: Jen tak se nezhojí / hnisavá rozšklebená rána / dennodenně rozdíraná / neutuchajícím přílivem / oplechované nákazy / mikroskopickými parazity / potěmkinovské osobní svobody. Janotovy verše jsou úderné, rozbolavělé a racionálně soucitné. Když si povzdechne, z této pasti / není úniku, je možné promýšlet, zda jde o vyznání anebo strach ze zatracení.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.