Kniha jako artefakt. Veletrh ve Frankfurtu doplní výstavy o nejkrásnějších českých knihách i inovativní architektuře

10. srpen 2026

Kniha, jak víme, není jen text. Když se jí věnuje péče, může být také uměleckým předmětem s nespornou estetickou hodnotou. Skvosty, které u nás vznikaly od konce 19. století až po dnešek, představí už zanedlouho u našich západních sousedů výstava s názvem „Ze středu Evropy: České knižní umění od roku 1900 do současnosti“. Ve spolupráci s Klingspor Muzeem v Offenbachu nad Mohanem ji připravuje Uměleckoprůmyslové muzeum.

Výstava, podobně jako desítky dalších připravovaných výstavních projektů, vzniká v rámci Roku české kultury, který doprovází letošní čestné hostování České republiky na největším knižním veletrhu světa ve Frankfurtu nad Mohanem: „Pro nás je to příležitost představit u této příležitosti jednu ze zásadních sbírek českého knižního umění,“ říká o připravované výstavě její kurátor, současný ředitel instituce, Radim Vondráček.

Uměleckoprůmyslové muzeum v ní návštěvníkům přiblíží vybrané skvosty knižního umění ze sbírky, která obsahuje neuvěřitelných 40 000 exemplářů. K vidění budou díla mezinárodně uznávaných umělců secese, jako jsou Richard Teschner nebo Alfons Mucha. Mezi dalšími zastoupenými výtvarníky pak nebudou chybět stěžejní osobnosti avantgard Karel Teige, Jindřich Štyrský nebo Toyen, na své si ale přijdou i milovníci výtvarného rukopisu Ladislava Sutnara, Jiřího Trnky nebo Zdeňka Milera.

Inovativní architektura českých mileniálů

Zanedlouho poté se pak v Německém muzeu architektury (DAM) otevře divákům výstava Národní galerie Praha mapující inovativní, mileniálskou českou architekturu. „Střední Evropa a zvláště Česká republika dodnes představuje slepou skvrnu na mentální mapě německého a evropského publika, o to je projekt zásadnější,“ myslí si kurátorka výstavy Helena Huber-Doudová.

Ve spolupráci s řadou dalších institucí a odborníků na ni zařadila 28 oceňovaných architektonických realizací, které vznikly převážně v mimopražských regionech České republiky. Sleduje přitom, jak myšlení českých mileniálů ovlivňuje modernistická i německá stopa, za jejíž ikonu i symbol lze pokládat brněnskou vilu Tugendhat, kterou Ludwig Mies van der Rohe navrhl ve svých 42 letech.

Co všechno se návštěvníci Klingspor muzea dozvědí o tom, jak se vizuálně proměňovala česká kniha? A jak o architektuře přemýšlí generace mileniálů? Poslechněte si rozhovor s Radimem Vondráčkem a Helenou Huber-Doudovou.

autoři: Markéta Kaňková , afo
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.