Kněz posedlý fotografií: severní Čechy ožívají na snímcích Rudolfa Jenatschkeho
Roku 2019 vydalo město Ústí nad Labem s tamním muzeem obsáhlou publikaci mapující fotografické dílo Rudolfa Jenatschkeho. Kněz, jehož život byl spjatý s Ústím na Labem a okolní krajinou, po sobě zanechal sbírku dokumentující vývoj krajiny, každodenní život i zlomové okamžiky dějin. S historikem Petrem Karlíčkem, ředitelem archivu Ústí nad Labem, který se na vzniku knihy podílel, hovoří Petr Šmíd.
Bylo mu málo přes dvacet, když mu známý půjčil fotoaparát a on zachytil opravu věže kostela v Krásné Lípě. Snímek byl tak zdařilý, že ho místní papírník vydal jako pohlednici. Shodou náhod tak začal působit „kněz posedlý fotografií“.
Stejný název dostala objemná publikace obsahující výbor z fotografií německého duchovního Rudolfa Jenatschkeho. Pořídily ji společně město Ústí nad Labem a tamní muzeum. Rozsáhlá sbírka dokumentuje vývoj krajiny, každodenní život i zásadní události regionu.
Kněz se zájmem o krajinu
Rudolf Jenatschke se narodil v prosinci roku 1879 v Neštěmicích v německojazyčné rodině. V roce 1891 začal studovat na biskupském gymnáziu v Bohosudově a už od mládí se zajímal o okolní krajinu a historii. Později nastoupil do cisterciáckého kláštera v Oseku.
Řeholní život ho ale nenaplňoval, a tak nastoupil do kněžského semináře, kde byl vysvěcen roku 1904. Věnoval se pastorační činnosti a osvětě. Pořádal řadu historických i vlastivědných přednášek. A především fotografoval.
Na snímcích zachytil proměnu okolí města Ústí nad Labem. Krajinu netknutou průmyslem později přetvořila těžba, stavba železnice, moderní lodní doprava i chemický průmysl. Krom krajiny fotil i momenty z každodenního života. Povolání kněze a důvěra, kterou k němu lidé chovali, mu umožnila pořizovat výjevy z rodinných oslav, všední práce na polích a zahradách či školní výuku.
Fotografická stopa obou válek... a nucený odchod
Zvláštní místo v jeho tvorbě patří první a druhé světové válce. Jenatschke dokumentoval odchod vojáků, fronty na nedostatkové zboží i případy rabování. Coby příslušník německého etnika zpočátku sympatizoval s henleinovci, ale patrně i bez této skvrny by byl odsunut.
Vyhnul se divokému odsunu a masakru Němců v Ústí nad Labem v létě roku 1945. Československo opustil rok na to a byl přijat v pečovatelském ústavu v Reichenbachu. Se značně podlomeným zdravím zemřel v nemocnici v Řezně v říjnu 1947 na zápal plic.
Související
-
Krabice se starými negativy nevyhazujte! Skrývá se v nich svět, který už není
Proč se lidé přidávají ke skupině Negativy z popelnice, která zachraňuje fotografie neznámých autorů? V čem jsou nálezy starých negativů a diapozitivů vzrušující?
-
Tokpa Korlo: Na svých fotkách chci zachytit klid a noblesu tibetských mistrů
Fotografuje buddhistické mistry, pomáhá potřebným v Nepálu a sám se snaží buddhismus každý den praktikovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
