Kmenové buňky pro budoucí léčení mozkové mrtvice
Mezi nejnadějnější směry současného bádání v biomedicíně patří výzkum využití kmenových buněk pro regeneraci poškozených tkání. Výzkumy českých vědců, které Jana Olivová zvolila jako téma dnešních minut ze světa, mohou napomoci tomu, aby se jednou daly lépe léčit následky mozkové mrtvice.
Při léčení různých chorob a poranění by měla hrát stále větší roli regenerativní medicína využívající kmenové buňky, které jsou ještě nediferencované a mohou se přeměnit v různé buňky či tkáně v těle – třeba v srdeční tkáň pro poškozený srdeční sval. Nejuniverzálnější jsou embryonální kmenové buňky. Jejich získávání a využití však vyvolává řadu etických námitek.
Vědcům se ale podařilo takřka nemožné: přimět už dospělou buňku konkrétní tkáně, aby se vrátila zpět do ještě nerozlišeného stavu, kdy se může dělit do mnoha různých typů buněk, je tzv. pluripotentní.
Výzkumy vědců v Oddělení neurověd profesorky Evy Sykové v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ukazují, že by tzv. indukované pluripotentní buňky mohly pomoci zachovat nebo zlepšit řadu funkcí mozku po mrtvici nebo úrazu. Jak v rozhovoru s Janou Olivovou říká doktorka Pavla Jendelová, vedoucí laboratoře tkáňových kultur a kmenových buněk, zatím pracují pouze s potkany.
Nejposlouchanější
-
Peter Karvaš: Sedm svědků. Detektivka ve hvězdném obsazení otevírá otázky po občanské odpovědnosti
-
Deník zloděje. Autobiografický příběh padlého anděla Jeana Geneta
-
Eli Beneš: Nepatrná ztráta osamělosti. Oceňovaný debut současného českého spisovatele
-
Miroslav Hlaučo: Letnice. Poslechněte si četbu z vítězné knihy Magnesia Litera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.