Kmenové buňky pro budoucí léčení mozkové mrtvice
Mezi nejnadějnější směry současného bádání v biomedicíně patří výzkum využití kmenových buněk pro regeneraci poškozených tkání. Výzkumy českých vědců, které Jana Olivová zvolila jako téma dnešních minut ze světa, mohou napomoci tomu, aby se jednou daly lépe léčit následky mozkové mrtvice.
Při léčení různých chorob a poranění by měla hrát stále větší roli regenerativní medicína využívající kmenové buňky, které jsou ještě nediferencované a mohou se přeměnit v různé buňky či tkáně v těle – třeba v srdeční tkáň pro poškozený srdeční sval. Nejuniverzálnější jsou embryonální kmenové buňky. Jejich získávání a využití však vyvolává řadu etických námitek.
Vědcům se ale podařilo takřka nemožné: přimět už dospělou buňku konkrétní tkáně, aby se vrátila zpět do ještě nerozlišeného stavu, kdy se může dělit do mnoha různých typů buněk, je tzv. pluripotentní.
Výzkumy vědců v Oddělení neurověd profesorky Evy Sykové v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ukazují, že by tzv. indukované pluripotentní buňky mohly pomoci zachovat nebo zlepšit řadu funkcí mozku po mrtvici nebo úrazu. Jak v rozhovoru s Janou Olivovou říká doktorka Pavla Jendelová, vedoucí laboratoře tkáňových kultur a kmenových buněk, zatím pracují pouze s potkany.
Nejposlouchanější
-
Město ve stínu. Soumračné příběhy Jakuby Katalpy, Anny Bolavé, Franze Werfela a dalších autorů
-
Anna Saavedra: Dům U Sedmi švábů. Příběh magické stavby, kterou se majitel rozhodl zdemolovat
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.