Kmenové buňky by mohly pomoci léčit závažná onemocnění
Výzkum kmenových buněk by jednou mohl významně pomoci léčit závažná onemocnění – ke studiu jejich získávání, vlastností a možností přispívají i čeští vědci.
Nedávno jsme zaznamenali, že se vědcům v Oregonu v USA podařilo získat klonováním lidské embryonální kmenové buňky – a to tak, že z neoplozeného vajíčka odstranili jeho vlastní jádro nesoucí DNA a místo něho vložili genetický materiál z jádra dospělé, tělní buňky jiného jedince.
Toto vajíčko s novým jádrem se pak dělilo, takže badatelé získali embryonální kmenové buňky. Tento postup povzbuzuje naděje na jejich využití pro léčení dosud neléčitelných onemocnění.
Kmenové buňky začali vědci studovat proto, že bez jejich podrobného poznání není možné pochopit fungování dospělého organismu. V něm se totiž většina tkání stále obnovuje, nové buňky nahrazují ty, které dosloužily a musí odumřít. A tuto náhradu a obnovu zajišťují právě buňky kmenové.
Nejuniverzálnější z nich jsou právě embryonální kmenové buňky, které jsou ještě nerozlišené a mohou se přeměnit v jakoukoliv tkáň, v jakýkoliv typ buněk v těle. Jejich výzkumem se zabývají i badatelé v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Ludvík Vaculík: Stará postel. Fascinující intimní próza připomíná 100 let od narození autora
-
Tracy Letts: Zabiják Joe. Kultovní klasika americké coolness dramatiky a úspěšný film
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.