Klatův ďábel je sympaťák, je cynický a vtipný. Divadlo pod Palmovkou uvedlo dlouho očekávanou inscenaci Faust

8. březen 2019

„Všichni patříme do ďáblova fanklubu!“ říká Jan Klata, režisér Fausta v Divadle pod Palmovkou. Jeho nejnovější inscenace měla premiéru v sobotu 2. března. O vyložení příběhu o doktoru Faustovi se už pokusilo mnoho badatelů i umělců napříč obory. Jan Klata představil vlastní adaptaci obou dílů Goethova kanonického textu.

 

Jan Klata

Jan Klata je bezesporu výraznou osobností evropského divadla. Dosud působil nejen v Polsku, ale také v Rakousku, Německu nebo v moskevském MCHATu. V České republice byly jeho inscenace k vidění na festivalu Divadlo v Plzni a Palm OFF Festu a nyní má pražské Divadlo pod Palmovkou na repertoáru už dvě jeho inscenace – Shakespearovo Něco za něco a Goethova Fausta.

Jan Klata jako DJ a divadelní „troublemaker“

Jan Klata je v evropském divadelním kontextu často představován jako režisér s osobitým a svérázným rukopisem, jako provokatér a radikální umělec, který má na svém kontě několik skandálů. Od roku 2013 do roku 2017 působil jako ředitel Stareho Teatru v Krakově. Soubor, který vedl, byl považován za jeden z nejlepších nejen v Polsku, ale možná v celé střední Evropě. Čím si Jan Klata zasloužil označení „radikální“ a jak výrazná je jeho pozice v současném evropském divadle? Na toto téma hovořil teatrolog Jan Jiřík, který dlouhodobě sleduje polskou divadelní scénu:

Z inscenace Faust, režie Jan Klata (Divadlo pod Palmovkou)

Klatův přístup k divadelní režii je múzický. Mezi roky 1996 a 2003 měl Jan Klata delší pauzu a věnoval se profesi DJ. Nicméně od roku 2003, kdy vstoupil razantně zpět na polskou divadelní scénu s inscenací Do Damašku, jsou jeho inscenace výrazně hudební. Po hercích pak vyžaduje, aby byl múzičtí, aby měli hudební talent a aby se, i přesto že se jedná o činoherce, uměli projevovat i jinak než slovem. Klatovu tvorbu charakterizují tři výrazné oblasti, kterými jsou autorsky upravená klasická dramata, pak také současné hry a následně i dokumentární autorské divadlo."

Z inscenace Faust, režie Jan Klata (Divadlo pod Palmovkou)

Sympatický Mefisto a jeho fanklub

Inscenace Faust Divadla pod Palmovkou vznikla podle překladu Otokara Fischera, který je zatím posledním úplným českým překladem obou dílů Goethovy dramatické básně. Faust je obrazem boje člověka proti všudypřítomnému zlu, které proniká do života lidí nejen v Goethově době ale do života společnosti napříč epochami. Jan Klata tvrdí, že víra v ďábla nemá nic společného s tím, zda věříme v Boha.

Mefisto je lákavá a atraktivní postava. Je sexy, je ironický, je zajímavý a není nudný.
Jan Klata

"Obdivujeme ho, je nám sympatický anebo s ním soucítíme. Do naší kultury to neuvěřitelně proniklo. Nosíme trička s obrázky ďábla, necháváme si ho vytetovat, posloucháme ďábelskou hudbu. Zkrátka proniká do naší současné popkultury a my všichni patříme do ďáblova fanklubu," říká Jan Klata.

Z inscenace Faust, režie Jan Klata (Divadlo pod Palmovkou)

A jak svou postavu vnímá představitelka Mefista Tereza Dočkalová? "Předobrazem Mefista byl estonský zpěvák Tommy Cash, taková estonská varianta kapely Die Antwoord, i co se týče estetiky jeho videoklipů... a on tedy vypadá jako malý ďáblík. Ale to, co jsme následně rozvíjeli, byla myšlenka, že peklo a ďábel jsou nám ve své podstatě sympatičtí. A to už dlouho, tedy od chvíle, kdy žijeme v popkultuře. Celá popkultura těží z toho, že temnota je pro člověka přitažlivá." 

Co znamená být věrný Faustovi?

Již po druhé obsadil Jan Klata do jedné z hlavních rolí herce Jana Teplého. Tentokrát pro něj vybral roli Fausta. Jan Teplý vnímá Klatu jako režiséra, který je sice vždy napřed před všemi ostatními, ale zároveň dbá na to, co si myslí lidé, se kterými na dané inscenaci spolupracuje.

Z inscenace Faust, režie Jan Klata (Divadlo pod Palmovkou)

"Já mám jako herec pocit, že v něm jako v režisérovi mám oporu. On nás svým entusiasmem provokujeme k tomu, abychom nepodlehli takovému tomu: „tak uvidíme, jak to bude.“ Motivuje nás, abychom nabízeli nějaký materiál, ale když nevíme, tak nás z toho vyvede, nasměruje. Mám pocit, že druhá spolupráce s ním už je osobnější, že už nás lépe zná a že Fausta dělá právě proto, že nás zná, což je také dost motivující," uzavírá herec Jan Teplý.  

Z inscenace Faust, režie Jan Klata (Divadlo pod Palmovkou)

Rozsáhlá dramatická látka, jakou je Goethův Faust jistě potřebuje býti krácena a lidově řečeno zhušťována. Podle divadelního kritika a publicisty Vladimíra Mikulky je ale důležité se ptát, zda takové zhušťování a krácení textu dává stále smysl a není nahrazováno pouze trivializací. "Obávám se, že v Klatově Faustovi toto dost často nastalo. Tudíž není problém, jestli inscenace je nebo není věrná Faustovi – s poznámkou, co to znamená být věrný Faustovi, to asi nikdo neví - , ale jestli to, co se tam předvede, dokáže odůvodnit sebe samo, jestli to má nějakou váhu. Anebo jestli je to jenom odraz Fausta, který nám může připadat vybledlý. A to ne proto, že by nebyl věrný Faustovi, ale spíše proto, že nemá dostatečnou intenzitu."

Z inscenace Faust, režie Jan Klata (Divadlo pod Palmovkou)
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.