Kladenské věžové domy architekta Havlíčka dodnes vynikají originalitou, funkčností a velkorysostí

Společné prostory

1. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Věžové domy v Kladně-Rozdělově architekta Josefa Havlíčka

Společné prostory ve věžových domech, jak už jsme předeslali, se vyznačovaly velkorysostí i kvalitními materiály. Dveře byly z masivního dubu, obložení z modřínu. Ve vstupní hale, velké desítky metrů čtverečních, našly místo i dva odpočinkové zálivy. „Sloužily pro setkávání obyvatel domu mezi sebou i s návštěvami,“ popisuje Alexandr Němec. V každém byl stolek a sedačka s trojím dělením, potažená červenou koženkou. 

Do vstupní haly ústí i dveře ze dvou obchodů, které měly sloužit potřebám obyvatel. Obchody jsou v nich i dosud. Severní část domu doplňovaly také denní místnosti (klubovny), kde se mohli lidé setkávat například při schůzích. Velkorysé bylo i samotné zádveří, odkud se vstupovalo do úschovny kočárků a kol.

Věžové domy v Kladně-Rozdělově architekta Josefa Havlíčka

Na provoz domu dohlížela permanentní služba, která kontrolovala příliv lidí do domu a z domu a zároveň pečovala o mobiliář. „Takto to fungovalo do roku 1965, kdy domy přešly do majetku města. Město nechtělo tuto službu dotovat, takže ji zrušili. Během půl roku bylo některé zařízení úplně zničeno a pak demontováno, některé ale naštěstí někdo schoval,“ popisuje Alexandr Němec. Při přípravě muzea se členům spolku Halda povedlo některé kusy objevit – například koženkovou sedačku i dubový stůl. Našli je pod schody ve druhém suterénu prvního věžáku, kde nyní funguje muzeum. Masivní dubová svítidla se ale například vůbec nedochovala. 

Jižní část domu sloužila bytové funkci. V suterénu se nacházely tři prádelny (v domě nesměli mít lidé pračky), správa domu, dvě dílny, sklad. Zmiňovaná spalovna odpadů měla být v nejvýchodnější části. V druhém suterénu byl pak kryt civilní obrany. Ten se zachoval prakticky v původním stavu.

autor: Kateřina Havránková
Spustit audio