Kladenské věžové domy architekta Havlíčka dodnes vynikají originalitou, funkčností a velkorysostí
Společné prostory
Společné prostory ve věžových domech, jak už jsme předeslali, se vyznačovaly velkorysostí i kvalitními materiály. Dveře byly z masivního dubu, obložení z modřínu. Ve vstupní hale, velké desítky metrů čtverečních, našly místo i dva odpočinkové zálivy. „Sloužily pro setkávání obyvatel domu mezi sebou i s návštěvami,“ popisuje Alexandr Němec. V každém byl stolek a sedačka s trojím dělením, potažená červenou koženkou.
Do vstupní haly ústí i dveře ze dvou obchodů, které měly sloužit potřebám obyvatel. Obchody jsou v nich i dosud. Severní část domu doplňovaly také denní místnosti (klubovny), kde se mohli lidé setkávat například při schůzích. Velkorysé bylo i samotné zádveří, odkud se vstupovalo do úschovny kočárků a kol.
Na provoz domu dohlížela permanentní služba, která kontrolovala příliv lidí do domu a z domu a zároveň pečovala o mobiliář. „Takto to fungovalo do roku 1965, kdy domy přešly do majetku města. Město nechtělo tuto službu dotovat, takže ji zrušili. Během půl roku bylo některé zařízení úplně zničeno a pak demontováno, některé ale naštěstí někdo schoval,“ popisuje Alexandr Němec. Při přípravě muzea se členům spolku Halda povedlo některé kusy objevit – například koženkovou sedačku i dubový stůl. Našli je pod schody ve druhém suterénu prvního věžáku, kde nyní funguje muzeum. Masivní dubová svítidla se ale například vůbec nedochovala.
Jižní část domu sloužila bytové funkci. V suterénu se nacházely tři prádelny (v domě nesměli mít lidé pračky), správa domu, dvě dílny, sklad. Zmiňovaná spalovna odpadů měla být v nejvýchodnější části. V druhém suterénu byl pak kryt civilní obrany. Ten se zachoval prakticky v původním stavu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.