Když vůz táhnou dva lvi a v hudbě je to slyšet. Karel Košárek o dvojspřežním koncertu Jana Nováka

4. březen 2023

O skladbě Concentus biiugis, v níž se u jednoho klavíru potkávají čtyři klavíristické ruce, s Karlem Košárkem hovoří Michaela Vostřelová.

Rozhlasoví symfonici nahráli pod vedením dirigenta Tomáše Netopila jedno z nejlepších děl skladatele Jana Nováka. Jmenuje se Concentus biiugis a Novák ho napsal v polovině 70. let pro neobvyklé obsazení. Vedle smyčcového orchestru jsou tu dva sólisté, klavíristi, kteří se dělí o jeden nástroj.

Karel Košárek

„Pro mě to byla úplně nová zkušenost,“ říká klavírista Karel Košárek, který koncert nahrál spolu se skladatelovou dcerou Dorou Novak-Wilmington. „Když ten koncert posloucháte, zní natolik bohatě, až se zdá, že slyšíte dva klavíry. Většina čtyřručních skladeb je psaná tak, že se party klavíristů, jež sedí u jednoho nástroje, neprolínají. Ale Jan Novák zkomponoval hudbu, kterou oba ti klavíristé hrají po celé klaviatuře. Proto možná vzniká neuvěřitelně barevný zvukový dojem. Nám se ty ruce často proplétaly a byla to svým způsobem hra, protože člověk musí kombinovat a vymyslet určitou choreografii rukou, aby to zahrál dobře, říká klavírista a dodává, že Novák napsal koncert pro sebe a svou ženu Elišku, která byla koncertní klavíristka. Blízkost obou hráčů byla tedy samozřejmá.

Čtěte také

Inspiraci skladatel čerpal z Vergiliova eposu Aeneis, konkrétně z 10. knihy, kde se hrdina připravuje k boji, modlí se ke své bohyni a řídí vůz tažený dvěma lvy. „Z toho plyne název Concentus biiugis, který by se dal volně přeložit jako Dvojspřežní soulad. V té hudbě je slyšet vnitřní vzdor, boj. Novák tuto skladbu napsal v roce 1976, se svou ženou ji premiérovali na jaře 1977 a hráli několikrát v průběhu toho roku. Mimo jiné taky v září ve Frankfurtu, kde společnost Opus Bonum pořádala setkání na podporu Charty 77. Ta skladba vyjadřuje touhu po svobodě, respekt k člověku,“ uzavírá Košárek.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.