Když svět končí za vaší vesnicí. Román Lukáše Palána slibuje poutavé čtení pro silné povahy

6. leden 2022

Troufám si tvrdit, že jméno Lukáš Palán většině čtenářů mnoho neřekne. A přitom román Surový tvar, který nedávno vyšel v nakladatelství Argo, je již čtvrtou knihou tohoto spisovatele a bývalého hudebního žurnalisty, který podle dostupných informací aktuálně působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako vedoucí Oddělení informačních systémů. 

Přebal knihy Surový tvar Lukáše Palána

Po dvou starších básnických sbírkách a loni vydané novele se autor poprvé představuje také jako romanopisec, jehož dílo rozhodně patří k nejzajímavějším tuzemským prózám letošního roku. Kniha ilustrovaná Jakubem Janovským je rozdělena do dvou částí, pojmenovaných „Čekání na Egona“ a „Pevnost“, a čtenáře zavádí do bezmála postapokalypticky působícího venkovského prostředí. Vypravěčem temného, leč poutavého a místy i humorného příběhu je bezejmenný hlavní hrdina, člen místní klukovské party, který se nám stává průvodcem po uzavřené komunitě obývající odlehlou vesnici a čítající zhruba tři sta hlav.

Svět příliš drsný pro hlavního hrdinu i některé čtenáře 

Barvitě vylíčené kulisy připomínají svou schematičností kupříkladu podobně univerzální dystopický svět Jezera Bianky Bellové. V tomto případě se ovšem protagonista nevydává na iniciační pouť a na scéně se neobjevuje ani cizinec narušující dosavadní řád – dějiště románu Lukáše Palána připomíná spíše zapomenutý ostrov, kam takřka nezavítá cizí noha a jehož jediné významnější spojení s vnějším světem představují pravidelné návštěvy jednoho z mála zcestovalých a vzdělaných rodáků, již zmíněného Egona, který se pro hlavního hrdinu i většinu jeho přátel stává nekriticky obdivovaným idolem. 

Vesnický život se v autorově přesvědčivém podání vyznačuje i značnou mírou fatalismu, kterou ilustrují slova protagonistova zesnulého dědečka o tom, „že nejdůležitější ze všeho je usnout a pak se probudit, a že když se to někdy nepodaří, pak se to holt nepodaří, a tak už to prostě chodí“. Taková filozofie ostatně dobře koresponduje s lehce dystopickým zabarvením románu, jehož děj se podle dostupných indicií odehrává v relativně blízké a dosti neutěšené budoucnosti.      

autor: Petr Nagy
Spustit audio

Související