Když skončí bioodpad na skládce, vzniká a uniká metan. Hnědé popelnice tak chrání planetu

16. říjen 2023

Recyklace bioodpadu patří k těm nejdůležitějším hlavně z pohledu ochrany klimatu. Nejzásadnější je samozřejmě neplýtvat jídlem, ale pokud už z něj odpad vznikne, je důležité, jak s ním naložíme. „Když zbytky z kuchyně, zkažené jídlo a bioodpad všeho druhu skončí na skládce, uniká při rozkladu organických látek metan. To je velmi silný skleníkový plyn, který otepluje planetu,“ popisuje redaktor ČRo Jan Kaliba.

„Když se nám tento odpad povede vytřídit, můžeme ho buď zkompostovat a vyrobit z něj přírodní hnojivo – při tomto procesu metan neuniká –, anebo bioodpad včetně živočišných zbytků, jde využít jako surovinu. Protože z něj jde vyrobit bioplyn – a tím šetříme peníze, těžbu surovin i skleníkové plyny,“ dodává. 

Čtěte také

Česku sice bioodpad třídíme, ale stále máme podle Kaliby obří rezervy. „Různé lokální analýzy směsného odpadu jako např. od INCIEN ukazují, že obvykle víc než třetinu směsného odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad. Kolik cenné suroviny nám takto uniká a ještě škodí, k tomu celková data neexistují.“ 

U odpadu, který se vytřídí, údaje MŽP hovoří o skoro milionu tun potravinového odpadu a 840 tisících tun rostlinného bioodpadu v Česku za rok. 

Zatímco sběr rostlinného bioodpadu nebo jeho kompostování už jsou poměrně rozšířené, s tou živočišnou složkou je zatím problém. I proto, že ta se u nás prakticky nekompostuje a bioplynových stanic, které si s gastro odpadem umějí poradit a tyto zbytky promění v palivo, je v Česku zatím pouhých 21. 

Čtěte také

Jak tedy mají lidé třídit? Asi leckdo už má v okolí nějakou verzi hnědé popelnice na rostlinný bioodpad. S gastro odpadem je to pro většinu Čechů vlastně neřešitelné. Pokud bychom jako příklad vzali město, kde ho domácnosti vyprodukují nejvíc, tedy Prahu, tak ta rozjela program sběru gastro odpadu ze školních jídelen.

A ve svém klimatickém plánu má zajištění možnosti třídit gastro odpad i pro domácnosti do roku 2026.

Problém je v tom, že než dokončí rekonstrukci bioplynové stanice v Chrástu, tak zatím nemá kde tento odpad zpracovávat, a tak ho vozí do středních Čech a na bioplyn vyrobený z kuchyňského odpadu v pražských školních jídelnách jezdí městská hromadná doprava v Mladé Boleslavi.

Čtěte také

Do Vánoc chce ale Praha spustit pilotní projekt popelnic na gastro odpad pro domácnosti v sedmi okrajových městských částech jako třeba Dubeč.

Víc si poslechněte v audiu Vědy Plus.

Také například uslyšíte:

  • Chemik Michal Holčapek přišel na způsob, jak rozpoznat rakovinu slinivky z kapky krve. Spin-off firma Lipidica, která metodu plánuje uvést do klinické praxe, teď získala ocenění Neuron. 
  • I nažloutle svítící LED žárovka může vyzařovat příliš modrého světla, které pak působí na naše biorytmy.

Ptá se Renata Kropáčková.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.