Když přespolní dělník Jiří Kolář na harfu komínů hrál

24. září 2014
03214147.jpeg

„Trhal jsem růže těžních věží/ Verše pročesával komínů hřebenem…,“ píše v básni Kladenská noc básník, překladatel a výtvarník Jiří Kolář, jehož sté výročí narození si 24. září připomínáme. Kladno hrálo v životě začínajícího umělce podstatnou roli. V Kladně Jiří Kolář dospíval, žil v letech 1925 až 1945, pracoval jako truhlář a ještě jako „přespolní dělník“ vstoupil v roce 1941do české literatury sbírkou Křestný list.

„Kladno bylo pro Koláře místem, kde začínal psát,“ říká literární historik Jakub Říha, „jeho rané dílo podstatně ovlivnil fakt, že Kladno bylo periferií. Druhá věc byly osobnosti, s kterými se tam setkával, z nichž je především třeba jmenovat Václava Pekárka a Václava Klabíka.“

První zkouška a odmítnutíKoncem roku 1937 oslovil Jiří Kolář s dnes neznámým rukopisem Františka Halase, který od roku 1936 řídil v nakladatelství Václav Petr edici básnických debutů První knížky. Halas Kolářův rukopis odmítl pro jeho přílišnou závislost na surrealismu: „Nechal jste se snad příliš svést surrealistickými manifesty.“ Ale zároveň Koláře povzbudil k další tvorbě.

Přespolní dělník na cestě do PrahyZřejmě koncem roku 1939 poslal Kolář Halasovi další rukopis, patrně se jednalo o cyklus později nazvaný Přespolní dělník. Halasova odpověď tentokrát byla příznivá: „když jsem dostal tehdá poprvé Vaše verše, byl jsem si jist ‚že se něco rodí‘! Tyto mě přesvědčují naplno.“ Následně se mezi oběma básníky rozvíjí soustavná korespondence a Kolář začíná za Halasem dojíždět do Prahy. V průběhu roku 1940 společně připravují Kolářovu první sbírku, která dostala název Křestný list, vyšla v září 1941.

Za kouřem kladenských železárenV Kladně a v okruhu Skupiny 42 se Kolář setkával s kladenským malířem Karlem Součkem (1915-1982). Na Kladensko umístil děj své prózy pro děti Jeden den prázdnin: „Z unhošťského nádraží je vidět kouř kladenských železáren…“ S bohatou výzdobou dalšího ze svých přátel ze Skupiny 42 Kamila Lhotáka ji vydal na podzim 1949 v nakladatelství Orbis v nákladu 11 000 výtisků. „Kladnu věnoval Jiří Kolář především své rané básně, později s k němu umělecky příliš nevracel.“ Připomíná Jakub Říha, „můžeme vyčlenit jeden ´kladenský cyklus´, který uzavírá druhý oddíl cyklu Nový don Quijote a je věnován Václavu Pekárkovi. Kladno je tam zobrazeno prizmatem Bezručových Slezských písní a v mytizované perspektivě města revoluce, přičemž na konci skladby dochází k proměně mluvčího básně z dekadentního estéta právě v básníka revolučního“.

03214149.jpeg

Století Jiřího Koláře v Kladně V Kladně byla v den výročí narození básníka a výtvarníka Jiřího Koláře odhalena pamětní deska a následně ve studovně Středočeské vědecké knihovny v Kladně proslovena přednáška, věnovaná kladenským létům Jiřího Koláře. Vzpomínkový akt doplňuje výstava v kladenské Malé galerii Středočeské vědecké knihovny nazvaná: „Hráno na harfu komínů“. Jiří Kolář a Kladno (1925-1945).

Panely této výstavy si ode dneška také můžete prohlížet a stahovat na internetových stránkách Ústavu pro českou literaturu: www.ucl.cas.cz.