Když děláme společně hudbu, rozvíjíme se nejen ve smyslu hudebním, ale i lidském, říká nový šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov

Semjon Byčkov
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Semjon Byčkov

Česká filharmonie ve své nadcházející 123. sezóně přivítá řadu výjimečných hostů včetně dirigenta Simona Rattlea, mezzosopranistky Magdaleny Kožené, houslisty Joshuy Bella nebo klavíristy Pierra-Laurenta Aimarda. Postu šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie se na příštích pět let ujímá Semjon Byčkov.

S Českou filharmonií jste v kontaktu už určitou dobu. Jak se váš vzájemný vztah za poslední měsíce rozvinul a prohloubil?
 
Když děláme společně hudbu, rozvíjíme se nejen ve smyslu hudebním, ale i lidském. A to je správné, protože jsme všichni zaujati pro společnou věc a tou je umělecké vyjádření. Společně se snažíme v našem projevu něco najít, hledáme cestu, jak dané dílo interpretovat, aby to zkrátka bylo přesvědčivé. A když pak vidíte to obrovské zaujetí orchestru pro nejvyšší možnou kvalitu, tu otevřenou mysl, ale také pokoru a skromnost, jste tím velice zasažen. A právě v tomto smyslu pak vnímám vztah, který vyvíjí, a který se bude dále rozvíjet. Jsme společně ještě velmi mladý ansámbl. 

Rozhovor se Semjonem Byčkovem, novým šéfdirigentem České filharmonie

03555063.jpeg

Ředitel České filharmonie David Mareček podepsal v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana  pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem.

Sezónu zahájíte 10. října Mahlerovou 2. symfonií, která nese podtitul „Vzkříšení“. Předpokládám, že to má určitou symboliku…
 
Je to symbolické v mnoha ohledech. Je to dílo, které v mém životě hraje obrovskou roli. Dílo, které se mne dotýká již více než padesát let, i když jsem je samozřejmě začal dirigovat až později. Ale mluvím o tom, co lze označit za takové zasažení nejen tou hudbou, ale i tématy, která jsou v této symfonii zakotvena. A ta jsou zcela zásadní. Jde o otázky: Jaký je smysl života? Proč jsme tady? Co se tane poté, to nemůžeme vědět, ale můžeme se alespoň zamyslet nad posláním, které v tomto životě máme. Tady a teď. A to je jedno z témat obsažených v této symfonii. Navíc, Mahlerův genius prostupuje tuto universální hudbu, která se pak dotýká veškerého okolního světa. Je opravdu pozoruhodné, že Mahler je obecně považován za rakouského skladatele, a přitom se narodil v této zemi. A já bych chtěl podpořit, aby lidé pochopili, že česká hudba, to není hudba Smetany, Dvořáka, Martinů a řady dalších… Ale že kořeny skladatelů typu Gustava Mahlera jsou také v této zemi… A pokud orchestr, jakým je Česká filharmonie má ochraňovat hudební kulturu této země, je zcela přirozené, že Mahlerova hudba bude hrát důležitou roli v jeho repertoáru. Kromě 2. symfonie uvedu v dubnu i jeho 9. symfonii, v Mahlerově Písni o zemi v únoru přivítáme Simona Rattlea a Magdalenu Koženou. Takže Vzkříšení na samotný úvod sezóny je opravdu symbolické.

Semjon Byčkov

Česká filharmonie je obecně vnímána jako národní orchestr. Jak se společně v příští sezóně přihlásíte k té ryze české hudební tradici? 
 
Víte, když jedeme na turné, stáváme se automaticky velvyslanci kultury české země. Už na podzim podnikneme velmi důležitou zahraniční cestu do Spojených států amerických, to s hudbou Antonína Dvořáka, ale také Gustava Mahlera. 28. říjen oslavíme v Carnegie Hall a poté zavítáme například do Kennedyho centra ve Washingtonu, do Chicaga a do Francisca. A toto turné vnímám jako opravdovou reprezentaci české kultury, což je a mělo by pro orchestr být něco úplně přirozeného. Podobně vnímám i tři naše listopadové rezidenční koncerty ve vídeňském Musikvereinu  nebo historicky první koncert České filharmonie v únoru v nové budově Labské filharmonie v Hamburku. Česká filharmonie je ve světě známa tím, že hraje na špičkové úrovni české hudbu. A měla by být známější i tím, že umí na světové úrovni zahrát i další repertoár. Myslím, že bychom se neměli zavřít pouze v kleci české hudby, měli bychom usilovat o jisté vyvážení. A to si myslím, že je jedna z věcí, které budete moci v příštích sezónách u orchestru vysledovat.

V Praze budete dirigovat Dvořákovu 7. symfonii, a také symfonie od Luciana Beria nebo od Franze Schuberta. Dokončíte ale i Čajkovského projekt pro firmu Decca. Jak jste s jeho dosavadním průběhem spokojen?
 
Jsem velmi šťastný, že se nám tento projekt, který začal před třemi lety, daří. Už nám zbývají jen dvě symfonie a dva klavírní koncerty, ve kterých v příští sezóně přivítáme Kirilla Gersteina. A bude to opět výzva.  Myslím ale, že to, co už jsme natočili je při zpětném poslechu opravdu vzrušující.

V pražském DOXu zazněly skladby Mortona Feldmana, legendy americké poválečné avantgardy

Morton Feldman

Za účasti rozhlasových symfoniků zazněly v Centru současného umění DOX v Holešovicích hned tři české premiéry skladeb legendy americké poválečné avantgardy Mortona Feldmana.

Na lednových koncertech uvedete v české premiéře skladbu od současného německého skladatele Detleva Glanerta. Předpokládám, že současná hudba bude jednou z vašich důležitých programových linií v čele České filharmonie…
 
To je naprosto pravda. Dokonce jsme učinili objednávky na nová díla u devíti českých a pěti zahraničních skladatelů přímo pro Českou filharmonii. A tuto inciativu považuji za zcela nezbytnou, protože si myslím, že lidská kreativita nemá žádné limity. To není něco, co začne a pak skončí. Je to něco, co je zkrátka permanentní.  Nelze říci, že vše už bylo napsáno, není tomu tak. Dnes, stejně jako včera, si nesmíme dovolit existovat bez kontaktu s kreativitou dneška. Jedním z důvodů, proč je naše hudební civilizace tak bohatá, je ten, že ve stoletích před námi byly lidské bytosti, které vytvářeli něco - ať už v hudbě, v literatuře, nebo ve výtvarném umění - co někdo další dříve nebo později objevil a musel se s tím zkonfrontovat. A to je něco, čemu říkám trvalá hodnota . A naším úkolem je tyto hodnoty obohacovat," říká v rozhovoru s Danielem Jägerem Semjon Byčkov, který se od příští sezóny ujímá na 5 let funkce šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie.

Nadcházející 123. koncertní sezóna tohoto předního českého tělesa bude bohatá zejména na výjimečné dirigentské osobnosti. Hlavními hostujícími dirigenty budou Jakub Hrůša a Tomáš Netopil, v Praze se představí i Simon Rattle, k orchestru se vrátí Christoph Eschenbach s Brucknerovou Třetí symfonií a Manfred Honeck s Mozartovým Requiem. V závěru sezony pak bude Rudolfinum hostit šéfdirigenta Clevelandského orchestru Franze Welsera-Mösta.