Když čtu Ginsberga, nemyslím na Ameriku. Pásmo z amerických překladů a textů Jana Zábrany

„Jediné, co mají Rusové lepší než Američani, jsou jejich starci.“ Trefný postřeh básníka a překladatele Jana Zábrany, který pochází z jeho deníkového zápisu, jež je součástí literárně-hudebního pásma, sestaveného ze Zábranových amerických překladů a textů. Nese název Když čtu Ginsberga, nemyslím na Ameriku a připravil jej Petr Adámek.

Málokdo byl tak intenzivně prostoupen duchem americké literatury, její atmosférou a specifickými vlastnostmi, jako básník, prozaik, esejista a překladatel z ruského a anglického jazyka Jan Zábrana. Přeložil úctyhodné množství básní, povídek a románů amerických autorů, aniž by jedinkrát jejich zemi navštívil. Jako syn členů národně socialistické strany, v 50. letech dlouhodobě žalářovaných, mohl o Americe pouze snít. Nedočkal se ani svobodných poměrů, zemřel 3. září 1984 ve věku 53 let.

Jan Zábrana se do české literatury zapsal rovněž jako autor proslulých deníků, které byly po jeho smrti vydány v objemné knize nazvané Celý život. Převážně odtud jsme vybírali pasáže, týkající se nejen americké literatury, ale také její společnosti a historie.

Veškeré překlady básní amerických autorů, které během pořadu zazní, jsou – jak jinak – dílem Jana Zábrany. Právě o Zábranových překladech napsal přiléhavě Antonín Přidal: „Americká poesie ho nevzrušovala tím, že by v ní objevoval odraz nebo předobraz poesie evropské; provokovala ho svou samorostlostí a stále obnovovanou odlišností, která – nemá-li přijít o svůj smysl – nemůže vyzývat k napodobení, ale jen k nové osobitosti. Zábranovy překlady nerozmnožovaly fádnost, násobily mnohobarevnost světa.“