Kdyby tě nebylo, umění by u nás v hořkých dobách pošlo. K odkazu Jindřicha Chalupeckého

Kdyby tě nebylo, umění by u nás v hořkých dobách pošlo. Tímto vyznáním pojmenoval Jiří Hůla své dokumentární pásmo Jindřichu Chalupeckému. Je to velice výstižný titul, když si uvědomíme, co všechno Jindřich Chalupecký v minulém režimu zastal. Zabýval se výtvarnou i literární tvorbou, obě oblasti propojoval, byl pozorný k projevům překračujícím tradiční představy o umění. Stal se zakládajícím členem a vůdčím duchem Skupiny 42. Když se v roce 1965 na pět let ujal vedení Galerie Václavy Špály, začalo jedno z nejzajímavějších období současného českého umění.

Ve svých textech, oficiálních i samizdatových, hledal odpovědi na otázky – co je umění, co dělá autora umělcem, jaký je význam a postavení umělecké tvorby v moderní a postmoderní společnosti.

Galerie Václava Špály|foto:Standa Soukup

Osobnost a jedinečný odkaz Jindřicha Chalupeckého, od jehož úmrtí uplyne 19. června 35 let, si připomeneme ve Večeru na téma reprízou tohoto pásma z roku 2011. Kromě Chalupeckého méně známých texů zazní také Elegie jeho manželky, básnířky Jiřiny Haukové. Hovoří teoretikové umění Jiří Šetlík, Ivan Martin Jirous, Jan Rous, básník Miloslav Topinka, malíř Viktor Pivovarov a výtvarníci ze skupiny 12/15 Petr Pavlík a Michael Rittstein.