Kdo jsou Jů a Hele v nás? David Zábranský zveřejňuje v deníčku úvahy, na něž se neodvažujeme myslet
Po prózách jako Martin Juhás čili Československo, Za Alpami, Logoz nebo Republika vydal David Zábranský deníkovou knihu Jů a hele, v níž s brutální upřímností přistupuje ke svému životu a přemýšlení o sobě v kontextu uplývajícího času i současného světa.
„Vznikl tam zvláštní prostor, kdy mi nevadilo tomu textu všechno říct. Ale styl byl v jisté chvíli od textu neodpáratelný, i ta cesta tou knížkou je o tom, co je to styl a jestli se ho dá zbavit. A tak jsem to precizoval a precizoval a přepisoval a přepisoval. Myslím si ale, že autentický záznam v sobě nese překročení jisté hranice; je to autorské gesto,“ uvedl spisovatel David Zábranský ke svému deníčku, který pod názvem Jů a Hele vydalo nakladatelství Větrné mlýny.
Orchestr na Titaniku
O čem má smysl psát? Může být osobní skutečně i obecné? Je pro brutální upřímnost potřeba narcismus? Je provokace hlubinná potřeba sebedestrukce? Je na stará kolena lepší být Zemanem nebo Klausem? Jaký je rozdíl mezi deníkem a deníčkem? A co na to autorovi bližní? Nad jeho diagnózou současnosti i krize středního věku vyzpovídala Davida Zábranského redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Molière: Don Juan. Strhující tragikomedie o slavném svůdci žen. Zakázaná klasika na Vltavě
-
Pavel Landovský: Objížďka. Hořká komedie o transportu politického vězně do vyšetřovací vazby
-
Jiří Vilímek: Kořeny zla. Otakar Brousek v roli dramatika, který se musí vypořádat se svou minulostí
-
George Orwell: 1984. Vize totalitní společnosti v dramatizaci slavného antiutopického románu
