Kdo jsou Jů a Hele v nás? David Zábranský zveřejňuje v deníčku úvahy, na něž se neodvažujeme myslet
Po prózách jako Martin Juhás čili Československo, Za Alpami, Logoz nebo Republika vydal David Zábranský deníkovou knihu Jů a hele, v níž s brutální upřímností přistupuje ke svému životu a přemýšlení o sobě v kontextu uplývajícího času i současného světa.
„Vznikl tam zvláštní prostor, kdy mi nevadilo tomu textu všechno říct. Ale styl byl v jisté chvíli od textu neodpáratelný, i ta cesta tou knížkou je o tom, co je to styl a jestli se ho dá zbavit. A tak jsem to precizoval a precizoval a přepisoval a přepisoval. Myslím si ale, že autentický záznam v sobě nese překročení jisté hranice; je to autorské gesto,“ uvedl spisovatel David Zábranský ke svému deníčku, který pod názvem Jů a Hele vydalo nakladatelství Větrné mlýny.
Orchestr na Titaniku
O čem má smysl psát? Může být osobní skutečně i obecné? Je pro brutální upřímnost potřeba narcismus? Je provokace hlubinná potřeba sebedestrukce? Je na stará kolena lepší být Zemanem nebo Klausem? Jaký je rozdíl mezi deníkem a deníčkem? A co na to autorovi bližní? Nad jeho diagnózou současnosti i krize středního věku vyzpovídala Davida Zábranského redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Tracy Letts: Zabiják Joe. Kultovní klasika americké coolness dramatiky a úspěšný film
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
