Kde se 28. října 1918 nejásalo

Vyhlášení samostatného Československa znamenalo pro mnohé Němce šok. S rozpadem Rakouska-Uherska počítali. Přesto se ze dne na den ocitli ve státě, jaký si v žádném případě nepřáli. Nadšení, jaké propuklo 28. října 1918 například na Václavském náměstí v Praze, rozhodně nezavládlo na kolonádách Karlových Varů a v dalších městech s drtivou převahou německého obyvatelstva.

V dobových německých novinách, jako byl například karlovarský deník Karlsbader Badeblatt nebo jeho poněkud radikálněji koncipovaný konkurent Volkswille, se celý podzim psalo o nedostatku potravin, drahém a nekvalitním uhlí, ale také o epidemii španělské chřipky, která si nakonec mezi obyvatelstvem Evropy vyžádala více obětí na životech než právě ukončená světová válka. Zatímco české listy měly s 28. říjnem záminku k přeladění na optimističtější notu, německé noviny psaly dál v negativním duchu.

Osmadvacátý říjen 1918 připadl na pondělí, kdy noviny nevycházely. O den později už ale přinesly německé deníky šokující zvěst. Němci se ocitli ve státě Čechů a Slováků. V Karlových Varech okamžitě zasedla městská rada a usnesla se, že město nemá s novým Československem nic společného.

„Německé oblasti v Čechách nesmí být nikdy včleněny do česko-slovenského státu,“ píše se v prohlášení karlovarské městské rady, které přetiskl deník Karlsbader Badeblatt. „V celých německých Čechách musí být voláno po neomezeném právu na sebeurčení a československému státu musí být předkládán požadavek úplné nezávislosti.“

Naděje Němců ze Sudet se upíraly k jejich poslancům ve Vídni. Ale marně. Poslanci sice vyhlásili samostatnou provincii Deutschböhmen připravovanou už od ledna 1918, ale to situaci v českých Sudetech nijak nezměnilo. Naopak, československý stát dal jasně najevo svůj nárok na oblasti osídlené Němci a rozmístil v Sudetách posádky československé armády. Například Karlovy Vary obsadil 35. střelecký pluk z Plzně.

Nenaplněné národní ambice sudetských Němců z října 1918 měly přinést trpké ovoce. Na den přesně o čtyři roky později – 28. října 1922 – předal italský král Victor Emmanuel III. vládu Benitovi Mussolinimu a v Evropě vznikl první fašistický stát. Tím bylo zaděláno na tragické události druhé světové války. K pozdějšímu úspěšnému nástupu německých fašistů přispěli významně i sudetští Němci, kteří si 20 let starou frustraci ze vzniku Československa vyléčili v roce 1938 připojení Sudet k Třetí říši.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který má premiéru v pátek 28. 10. 2011 v 9:00.