Kde jsou Košíře? Literární procházky pražskou čtvrtí s Martinem C. Putnou

O literárně-geografické hermeneutice, smrtelném objetí Smíchova a nejasných hranicích, o pomeznosti Malostranského hřbitova i košířském undergroundu. Literární procházky pražskou čtvrtí, v duchu veršů Vítězslava Nezvala „šli jsme ruku v ruce v otevřeném snění / za město, kde začínaly Košíře“, připravil Martin C. Putna.

Košíře mytické a literární

„Zem Páně celá krásná,“ odpovídá babička Barunce na její povzdech „kýž bychom nyní klečely na Sněžce“ – jinak řečeno, na romantickou touhu „být někde jinde, než jsem“. Klečet na Sněžce – nebo na Vidouli, Kotlářce neb Šalamounce. Anebo, jsou-li bydlištěm člověkovým Košíře – měl by se rád vracet do tohoto pražského Little Canyonu a k Motolskému potoku a na kopce, které košířský úval vroubí z obou stran. Měly by Košíře být nejen bydlištěm a přebývadlem, ale domovem a údělem.

Kříž z hrobu Nerudových rodičů objevili příznivci geocachingu, kteří pomáhají s údržbou hřbitova

Kde jsou Košíře?

Aby se tedy člověk cítil doma opravdu doma, potřebuje i příběhy, které jsou s jeho domovskou krajinou spojeny. Potřebuje i jména, která jsou s jeho krajinou spojena – jména hrdinů a jména tvůrců zdejších příběhů. Je méně důležité, zda jsou to jména skutečná nebo fiktivní; zda se ony příběhy v krajině doopravdy odehrály, nebo sem byly fantazií tvůrců vloženy. Je totiž mnohem důležitější, aby v krajině byly nějaké příběhy a nějaká jména. Ty totiž teprve činí krajinou domovem.

Pekařství František Odkolek, obchod Košíře (1915)

Poezie, chůze a příběhy

I Košíře jsou krajinou poetickou. A nejen proto, že mají svou vodu a své hory, nýbrž i proto, že mají také své příběhy, své hrdiny a své tvůrce. Mají svá jména, která z nich činí krajinu plnou tradic a symbolů – krajinu plnou smyslu. Aby se jednotlivé příběhy a jednotlivá jména proměnila v „síť smyslu“ – v kulturu, jak ji definuje kulturní antropologie, k tomu je také zapotřebí jisté tvorby, jisté „poezie“. Prvním tvůrčím krokem je fyzická chůze krajinou a vyhledání všech jednotlivých jmen a příběhů, hrdinů a tvůrců, historických i fiktivních, kteří jsou s příslušnou krajinou spojeni.

Čtěte také

K hermeneutice – nejen této literárně-geografické, ale k hermeneutice coby „tlumočícímu umění“ vůbec – patří i (sebe)uvědomění toho, „kdo hermeneutizuje“, „kdo tlumočí“. Hermeneut totiž nemá předstírati, že je „objektivním“ vědcem, povzneseným nad reálie svého času a své krajiny. Naopak, má bráti svou „zaujatost“, své souvisení se svým předmětem, do výkladu a do hry. Nuže, začal jsem svou chůzi po Košířích na jaře 2017, kdy jsem se sem přestěhoval. Nejdřív chůzi fyzickou – pak i tu myšlenkovou.

autor: Martin C. Putna
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...