Každý jsme se někdy chtěli dotknout jsoucnosti. Vydejte se na retrospektivní výstavu malířky Adély Matasové do GASKu
Jedním z leitmotivů díla multimediální výtvarnice Adély Matasové jsou její Dešťové stěny: z otvorů podobných chrličům ve zdi gotické, ale i industriální architektury „tryskají“ svazky dlouhých ocelových stříbřitých prutů. Ocelové svazky navozující podobu tryskajících proudů vody. Ve větru chvění kovových svazků zní jako déšť. První Dešťovou stěnu umělkyně umístila na zeď hradu v Klenové.
Stříbřité pruty sehrály důležitou roli i na výstavě Proměnlivá místa, uspořádané Charlottou Kotíkovou v komplexu Světového obchodního centra v New Yorku v roce 1994, tedy několik let před jeho zničením teroristickým útokem. Dešťová stěna II je trvalou součástí sochařského parku Pratt Institutu v Brooklynu.
Na stěnu bastionu mezi jezuitskou kolejí, kde nyní sídlí GASK, a chrámem sv. Barbory umístila Matasová loni na podzim Dešťovou stěnu IV., jako předznamenání své retrospektivní výstavy Metasystémy v GASKu.
V souvislosti se svou poslední Dešťovou stěnou Matasová mluví o magické přítomnosti vody, která se podle legendy údajně nachází v podobě podzemního jezera pod chrámem sv. Barbory. Dešťové stěny nepředstavují jen leitmotiv díla Adély Matasové, ale také jeho určitý paradox: racionalita versus magie nebo spíše jejich blízkost. Nebo prostupnost?
Výstava Metasystémy se tematicky odvíjí od zaměření prací Adély Matasové z posledních dvou desetiletí, přičemž naznačený retrospektivní charakter této přehlídky nevychází z tradičního chronologického řazení, ale odvíjí se od novějších prací a objevuje jejich analogie i v autorčiných starších realizacích. Její dílo kurátor Michal Koleček rozdělil do fokusů, pro jejichž vymezení neplatí lineární posloupnost, ale spíše různé podoby návratu, konfrontací a kontrastů. Na výstavě divák může sledovat proměny materiálů, od pryskyřice a papíru k zrcadlu, oceli, elastické bláně, k laserovým nebo ultrafialovým paprskům. A nadčasovost jejích interaktivních instalací – projektů s vazbou na prostorové vztahy a jejich proměnlivost v čase, řízenými počítačově nebo matematicky.
Dotek jsoucnosti?
Adéla Matasová ráda pracuje s čísly a číselnými řadami, které jsou rozvíjeny nejen v matematických posloupnostech a vztazích, ale často jsou „kinetizovány“. Číslice mohou být umístěny na povrchu mechanicky pohyblivých objektů z leštěné oceli, nebo, což je případ videa Každý jsme se někdy chtěli dotknout jsoucnosti, jako digitální znak. Video je jedním z vrcholů kutnohorské výstavy Adély Matasové. Autorka zde propojuje gesto své ruky a matematický znak. Ideovým středobodem videa je „dotyk“ špičky prstu a číslice 1, který můžeme číst jako chvíli absolutního poznání, doteku jsoucnosti. Vzápětí se číselné řady zmnožují nejprve do tvaru pyramidy, následně pásů a v posledku překotně zaplňují celé obrazové pole až do fáze zcela zatemněné plochy. Chaos? Disharmonie?
Světlonoš v okně nad Prahou
Po neklidné jsoucnosti, která se rychle vrství přes sebe, až se sama v sobě ztratí, najde divák útěchu ve fiktivních světech, které Adéla Matasová vytváří pomocí manipulované fotografie. Do vyprahlých skal jakoby z Marsu vkládá geometrické sestavy zrcadel a jakýchsi fotovoltaických panelů. Skvělý je triptych Světlonoš, kterého ztvárňuje autorka sama v černém trikotu, už svým „diagonálním“ postojem na parapetu mezi dvěma křídly otevřeného okna s rozpaženýma rukama, mezi letem a ukřižováním, naproti Gočárovu bílému funkcionalistickému kostelu s černým křížem a zasněženému Čechovu náměstí, obalena shlukem vánočních svíček do podoby abstraktního obrazu, nebo labyrintu drátů jakéhosi pekelného stroje.
Kurátory výstavy jsou Michal Koleček a Veronika Marešová, architekti Daniel Hanzlík a Pavel Mrkus. Letos vyjde obsáhlá monografie Adély Matasové Mezičas mapující její celoživotní dílo. Kunsthistorické a kurátorské texty doplní bohatý obrazový doprovod.
Výstava v GASKu bude zahájena 19. března v 16:00 na vernisáži, na kterou je volný přístup, a skončí 5. června 2022, poté se v komornější podobě přestěhuje do Ostravy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
