Každý by chtěl v rodu starostu i šlechtice. Většinou se to ale nepotvrdí, říká genealog Slaboch
„Když si lidé začínají sestavovat rodokmen, je to často s nadějí, že mají v rodu někoho výjimečného. Třeba, že jsou levobočci nějakého šlechtice, potomci vojáků z dob Napoleona, kteří se tu ,zapomněli‘. Většinou se jim to ale nepotvrdí. A i když jejich předci nejsou slavní, rodokmen za to stojí. Každý si zaslouží úctu,“ říká Martin Slaboch, předseda České genealogické a heraldické společnosti.
„Lidé chtějí nějakou výjimečnost. Každý by se asi rád pochlubil, že jeho praděda byl starostou – raději, než že to byl ,jen‘ obyčejný hospodský,“ dodává.
Čtěte také
Martin Slaboch s pátráním po předcích začal ve chvíli, kdy na půdě našel ve staré almaře dva listy z období 2. světové války.
„Tehdy si lidé museli potvrzovat svůj árijský původ. A na tom listu jsem se dočetl – bylo to napsáno českoněmecky, o třech mých předcházejících generacích. Tehdy mi bylo asi 16 nebo 17 let a řekl jsem si, jak to bylo dál? Postupem času jsem se do zkoumání pustil hlouběji,“ vzpomíná.
Když pátrá po svých kořenech, odhaluje dějiny rodu.
„Dostal jsem se až k desáté generaci do roku 1680 a našel 1024 lidí. A je to vlastně hodně zavazující, když vím, kolik předků muselo tvrdě dřít, abych tady mohl být,“ dodává Martin Slaboch.
Víc si poslechněte v audiozáznamu Hovorů, ptá se Naděžda Hávová.
Související
-
PORADNA: Sepsat rodokmen může trvat měsíce a roky
Lenka Lízalová vede na univerzitě třetího věku při VŠPJ Jihlava kurz genealogie. V poradně o tom mluvila.
-
Rodokmen? To je detektivní pátrání. „Někdy se dostanu přes...
Lidé se na ní často obrací s potřebou o radu, když si chtějí sestavit svůj rodokmen. Genealogie totiž patří k jejím velkým koníčkům a do pátrání zapojila celou rodi...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
